Znáte to, kráčíte si takhle svým tempem a neustále kontrolujete čas, abyste dorazili včas. Samozřejmě naplno ponořeni v myšlenkách. Najednou osobě jdoucí po vašem boku upadnou dokumenty a rozsypou se na zemi. Jaké myšlenky se vám derou na povrch? “Proč bych měl někomu pomáhat, když z toho nic nemám? Rychle pryč odsud.” Anebo se bez váhání sehnete, pomůžete vše ze země sebrat a s úsměvem vše navrátíte majiteli? Tak i tak světu donaha obnažíte svůj charakter.
Zklamu tě… nejsi středobod vesmíru!
Ve středověku byli lidé pevně přesvědčeni, že Země je středem vesmíru. Úsměvné, viďte? Paradoxní je, že nad ním pobaveně kroutíme hlavou, a současně jednáme, jako kdybychom byli středem vesmíru my sami. Taková je temná síla našeho ega. V myšlení stáda jsou hluboce zakořeněna pravidla: “Mé problémy jsou důležitější než ty tvoje”, “můj život je důležitější než ten tvůj”, anebo “není nic důležitějšího než dorazit včas na tohle kafe”. Já je nejpoužívanějším slovem na světě!
“Jenže z neustálého opakování “já” štěstí nevykřešeš!”
Uvažování v duchu, že právě já jsem středobodem vesmíru, je přinejmenším úsměvné. Rozhrnout však těžký háv ega, jenž je pevně tkaný z osobní důležitosti a lhostejnosti, a spatřit, co se kolem nás doopravdy děje, to dnes bohužel dokáže pouze málokdo. Málokdo sebere odvahu.
“Zbabělec dnes dělá to, co dělá většina. Odvážný dělá za každých okolností to, co je správné.”
V současnosti jsou lidé z naší západní kultury jednající dle svého zdravého úsudku skutečnou raritou. Jsou to hrdinové, kteří se vysmýkli z okovů konformity a věří, že svět ještě není kompletně infikován a poražen chorobnou lhostejností a zapáchajícím egoismem.
Hrdě se zařaďte do řad těchto obdivuhodných bojovníků současnosti. Jak? Naprosto banálními činy! Garantuji vám, že vám “ústa” neupadnou, zeptáte-li se ženy za pultem, jak se po vyčerpávajícím dni má. Seberte odvahu a oslovte ji, i když vám to přijde divné a nemístné. Též vám neodpadne ruka, podržíte-li těžké dveře o 3 vteřiny déle. Už vůbec vám nezhořkne úsměv, pokud se za 1 den usmějete na 10 kolemjdoucích. Možná druhým dáte naději, možná potkáte nové inspirativní lidi, třeba střetnete vašeho budoucího životního partnera. A ještě něco…
Udělej si ze sebe srandu!
Odvaha nebrat se tak vážně a střílet si ze sebe s sebou nese obrovskou vnitřní sílu. Sebeironie je zabijákem ega. Nebudete-li se neustále brát tak vážně, bude se vám den za dnem dostávat tolik radosti a chuti do života, že se nebudete poznávat. Na vše budete mít dostatek energie, neboť neustálé “jájovství” z vás životní energii vysává. A právě lidský život je směšně krátký, žijte jej proto naplno, dokud můžete. Žijte jej jako hrdinové, a nejlépe žijte i vy svůj dream life, nechybí vám k tomu vůbec nic!
🙂 Vzpomínám, jak si má kamarádka kdysi stěžovala, že je “ta ženská v úschovně zavazadel” strašně otrávená. Kamarádka z ní byla taky otrávená. Když jsem šla k okénku já, na paní jsem se usmála. A bylo 🙂 Podobně radívám dceři, aby se usmála na svou ortodentistku. Ne hlavně proto, aby viděla, jak se jí rovnají její zásluhou zuby, ale aby jí prostě přivedla na lepší myšlenky. Ale kdo ví, možná i ten úsměv používám čistě egoisticky – rozdávám ho, abych se sama cítila ve společnosti lidí, kteří úsměv většinou oplatí, dobře 🙂 S Egem je to ale ještě mnohem zamotanější. Nejde jen o to, jestli myslíme jen sami na sebe. To je jen takový nejnápadnější vrchol ledovce. Pod vodou se toho skrývá mnohem víc a zásadně to ovlivňuje naše myšlení a chování (nedávno jsem to shrnula do 5 omylů osobního rozvoje a esoteriky o cestě ke štěstí).