Kdy jste se naposledy pochválili za něco, co se vám ne příliš povedlo? Dokážete se vyrovnat s vlastním chybováním? Nebo se trápíte pocitem méněcennosti a šlapete si po sebevědomí? No ono to je taky těžké, když jsme zvyklí, že se za chyby platí. Od malička nám lidé vtloukají, že se věci musí dělat správně! A jinak to nejde. Jak se člověk může učit, aby ho to bavilo? Jak se můžeme posunovat dál, překonávat hranice a zlepšovat se, když nám to staré rady a školní formování zkrátka nedovolí? 
Vlastní našeptávač
Už od školky nám učitelé kladli na srdce, abychom se dobře učili a abychom nedělali chyby. Při špatném testu jsme měli špatný pocit sami ze sebe. Navíc jsme se s horší známkou báli chodit domů. Co na to asi řeknou rodiče? Samozřejmě budou naštvaní a vy budete za pitomce. Nebylo by lepší, kdyby se pohled na celou věc trochu změnil? Chybami se člověk učí a vyvíjí snahu se překonávat. Proč mu snahu ničit a házet mu klacky pod nohy? Zkuste jednou provždy vypnout našeptávač obav a strachu z nepovedených kroků, který jsme si vypěstovali už jako malí.
Vyměňte našeptávače za konstruktivní pohled na věc!
Rádi byste se naučili nový jazyk? Chtěli byste umět kreslit nebo se vrhnout do zcela nepoznaného oboru, který vás dlouhou dobu přitahuje? Zkuste se na učení podívat jinýma očima. Vytvořte si konstruktivní plán, do kterého zahrnete i způsob učení. Nezapomeňte si připomenout, že učení bude mít jasné pravidlo: ,,chybovat a příště se lepšit“. Nestresujte se zbytečně tvrdými mantinely, které nemůžete nikdy splnit a které vás odradí na první stránce učebnice.
Probuďte znovu chuť objevovat a učit se nové a nepoznané
Zapomeňte, že vás někdo bude kritizovat za první chyby. To nás totiž nejčastěji a spolehlivě odradí od učení nového oboru. Proč se máme stresovat jako ve škole? Naučme se znovu učit! Vždyť nikdo moudrý z nebe nespadl. Vzpomeňte si, jakou jste měli radost z naučených frází v němčině. Pamatujete si, jak jste se radovali u lepší a lepší kondice? Každý den jste uběhli delší trať? Na to se zaměřte a potlačte negativní emoce z chybování. Vezměte je v potaz, ale pamatujte, že vás nesmí zastavit v dalších pokusech. Vytrvejte!
Jsme jen lidi, buďme lidštější k chybám ostatních
Nerozčilujme se kvůli každému chybnému kroku a naučme se být shovívavější. Zvlášť, pokud jde o výchovu malých dětí. Pamatujte na své obavy z chyb a přistupte k výchově podle vlastních zkušeností. Není lepší dítě a ostatní motivovat tím, že příště bude jejich výkone lepší, protože již znají nesprávné odpovědi? Naučte se tak přistupovat i k vlastnímu učení a vzdělávání se.
Každou chybou překonáváme své hranice
Chybování je lidské, dělat chyby je normální, a pokud jste dnes neudělali chybu, znamená to, že jste se nepokusili posunout své hranice dál! Nerozvíjeli jste se! Bojíme se chybovat, protože strach v nás vypěstovala škola. Bojíme se být jiní než ostatní. Projevte trochu iniciativy a učte se i s vědomím, že budete v začátcích chybovat. Není to dobrý pocit, když se chybu odnaučíme a postoupíme tak do další úrovně?
© Barbora Mikysková
