Přesto existují opravdoví boháči, kteří se sami nevytahují, a pokud se jim zvýšené pozornosti dostává, je to jen přirozená mediální reakce na jejich pozoruhodné aktivity. Dlouhá léta se čeští milionáři a milionářky měli v tomto směru co učit od svých západních vzorů. V Americe je firemní i osobní filantropie zcela běžnou záležitostí. Ovšem i u nás už máme osobnosti (tedy přinejmenším jednu), které se mají čím pochlubit, a přesto se zdá, že toho nezneužívají. A nepatří rozhodně mezi žádná „béčka“.
Jednou z takových osobností je Antonín Koláček, muž, který se celkem pravidelně objevoval v přehledech nejbohatších lidí u nás. Jeho majetek byl odhadován na sedm miliard korun. Bývalý personalista z Komerční banky a absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se později stal šéfem Mostecké uhelné společnosti a jedním z vysoce postavených pracovníků americké investiční skupiny Appian, která v ČR ovládala kromě zmiňované důlní společnosti i čtyři teplárny a dále třeba plzeňskou Škodu. Ano, to všechno snad Antonína Koláčka léta uspokojovalo. Ale všeho do času.
V roce 2006 spolu se svou ženou založil společnost MAITREA s cílem poskytnout prostor těm, kteří cítí potřebu osobního rozvoje a sebepoznání. „Chceme vybudovat místo, kde člověk může být sám se sebou či s lidmi, které má rád.“ Slovo Maitrea samotné v sobě nese význam laskavý a milující a mottem této akciové společnosti je Inspirace srdcem. Její aktivity jsou vskutku pestré. Dům osobního rozvoje pořádá prožitkové semináře, workshopy a přednášky. Mateřskou školku MAITREA chystá Antonín Koláček otevřít ve Slušticích u Říčan. Svým pojetím se obrací k tradičnímu pojetí výchovy. Cílem je harmonický rozvoj dítěte předškolního věku s důrazem na oblast citovou a morální. V neposlední řadě dal Antonín Koláček vzniknout nakladatelství zaměřenému na duchovní literaturu.
Co k tomu všemu Antonína Koláčka inspirovalo a proč se rozhodl opustit klasický velký byznys? „Obchod je o přetlačování, o konkurenci. Jsem velice upřímný člověk a nemám rád manipulaci. Proto mi hodně lidí nerozumělo, podle nich jsem byl příliš měkký.“ Aby prý člověk žil šťastný život, tak by měl skutečně dělat a žít, jak cítí, že je to správné. „V období mého podnikání se ve mně nakupilo obrovské množství stresu a bolesti. Proto jsem si zákonitě musel položit otázku, zda nežiji nevyváženě. Po roce 2000 jsem se více začal dotýkat buddhismu.“
Antonin Kolacek patri k tem, kteri si nejvice nahrabali v dobe divoke privatizace a vytunelovali mosteckou uhelnou.
Filantrop, ktery k penezum takto prisel, neni filantropem.
Pravděpodobně z vás mluví závist. Může vám být úplně jedno, jak pan Koláček peníze získal. Je to jeho věc, jeho život. Žijte si svůj vlastní život a nesuďte ostatní, stejně to už nezměníte. Hlavní je to, že pomocí těchto peněz se teď snaží zlepšovat životy ostatních lidí a to se cení 🙂