Mahátma Gándhí: Nelítostný boj za svobodu

Celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí se narodil roku 1869 v Britské Indii. Jeho otec zastával významnou funkci ministerského předsedy a měl ještě tři další děti. Mladý chlapec byl velice vzpurný a příčil se kulturním zvyklostem, jako byl zákaz pojídání masa a další. Nerozvážnost a lehkomyslnost jej však s přibývajícím věkem opouštěly a naučil se všechny své vlastnosti využívat ve svůj prospěch. Podle indických tradic se již jako třináctiletý oženil a se svou ženou měl později čtyři syny. Odešel do Anglie učit se západní kultuře a rozhodl se studovat práva. Přes počáteční strádání studia dokončil a ve dvaadvaceti letech si otevřel v Bombaji advokátní kancelář.

Asi nejvýznamnějším mezníkem jeho života byla chvíle, kdy se jako právní poradce jedné společnosti vydal do jižní Afriky. Bylo to v roce 1893 a Gándhí poprvé na vlastní oči viděl nespravedlnosti páchané na jeho lidech. Dobře znal lidská práva a principy demokracie a rovnosti, ale chování, kterého byl svědkem jim rozhodně neodpovídalo. Tato zkušenost odstartovala nelítostný boj za lidská práva Indů v jižní Africe. Nemohl to jen tak nechat být, ani se s tím jednoduše smířit. Přes veškerá diplomatická jednání a vystupování se Gándhí dostával často do křížku s koloniálními úřady a mnohokrát byl vězněn a tvrdě vyslýchán. Vytvořil svou vlastní formu politiky – „Neprotivení se zlu násilím a odmítáním poslušnosti“ . Vzorem a inspirací pro něj byla filozofie ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého a anglického myslitele Henryho Davida Thoreaua. Do své vlasti se natrvalo vrátil až po dvaceti letech v roce 1914.

Najednou však před ním vyvstal úkol mnohokrát obtížnější. Měl se zasazovat o nezávislost celé Indie – obrovské země, která byla stále britskou kolonií. Nebylo žádným překvapením, že politické vedení Velké Británie nebylo této myšlence vůbec nakloněno. Roku 1919 skončila demonstrace ve městě Amristar nečekaným krveprolitím. Tato zpráva oblétla svět a chování britské vlády v Indii bylo přirovnáváno k zacházení původních kolonistů s indiány. Gándhí neváhal a podniknul razantní opatření. Spustil kampaň zvanou „satjágraha“ (možno překládat jako neúčast). Všichni Indové vystoupili ze státních služeb, britské soudy byly ignorovány, indické děti nechodily do státních škol. Naprosto tak ochromil britskou správu nad zemí. Okamžitě byl vzat do vazby, ale kvůli silným protestům musel být propuštěn. Nepolevil v odhodlání a vyzval svou zemi k ignoraci britského zboží a návratu k tradiční domácí výrobě. Sám vedl vzorný život lidového myslitele a filozofa, nezaměřujícího se na materiální statky. Již v této době byl svým lidem uctíván a nazýván Mahátma, neboli „Velký duch“. Snažil se přimět lid, aby požadoval samostatnost nenásilnou cestou. Bohužel se v praxi děl pravý opak a tak v roce 1922 sám Gándhí prohlásil svou kampaň za neúspěšnou, přijal zodpovědnost a strávil šest let ve vězení.

Roku 1930 zorganizoval Gándhí tzv. „Solný pochod“ – v podstatě šlo o odmítání platit daně – a britská vláda jeho podmínkám ne zcela, ale částečně vyhověla. Zároveň také usiloval o odstranění sociálně nespravedlivého kastovního systému. Všemi svými činy si získával stále více příznivců a jeho politický vliv rostl. Díky tomu se Britové rozhodli a v roce 1935 přiřkli Indii částečnou samosprávu. S blížícím se koncem druhé světové války proběhl rozhodující boj za samostatnost Indie a v roce 1947 se Gándhího sen o nezávislosti uskutečnil. Opravdové štěstí však nepocítil. Nedokázal totiž zabránit rozdělení území na Indii a Pákistán a následné silné vlně násilí, která jeho zemí otřásla. Přestože celý svět obdivoval jeho úctyhodné zásluhy, sám toto považoval za osobní selhání. S jistotou však můžeme říci, že to, co Mahátma Gándhí dokázal, bylo ohromné. Svět ve své paměti navždy uchová činy člověka, který dal svou prací miliardě lidí naději prožít lepší život.

Svoboda. Kolik mladých lidí si dnes neuvědomuje skutečný význam tohoto slova a berou to jako úplnou samozřejmost. Jsou nespokojení, mají spousty svých rádoby problémů, které ani nemůžeme problémy nazývat. Přitom mají vše, o čem miliardy lidí po světě můžou jen snít. To, že čtete tyto řádky dokazuje, že mezi ně nepatříte. Jste na správné cestě, proto nikdy nepřestávejte..