Jeden tranzistor nahradila celá série propojených tranzistorů a světu náhle přestalo stačit poblikávání žárovičky v předem nastaveném intervalu. Jedna malá věcička, jenž se v mnoha případech ani neocitla před našim zrakem, náhle položila základy pro klasickou věc nazývanou osobní počítač. Cesta byla plná překážek a strastí. To, co je opravdu důležité, je ale to, že cesta nabyla svého cíle a obšťastnila miliony uživatelů po celém světě.
Jak si vlastně mohu číst tento článek?
Odpovědí není zas tak široký okruh, jak by se mohlo na první pohled zdát. Bůh za objevy umožňující naši plynulou práci logicky nezodpovídá. Bůh tedy není správná odpověď. Tvůrcům hmatatelného vybavení na našem počítači bychom sice poděkovat mohli, ale hardware je spíše ‚fyzické‘ rozhraní pro celý proces práce s počítačem. Jako jediná správná odpověď se tedy jeví Programátor, tedy podstatné jméno vyjadřující název povolání. To právě programátoři dali periferiím dar mluvit a poslouchat naše příkazy. To kousek pro nás nesrozumitelné řeči umožňuje převedení posunu klávesy do konečného tvaru písmenka. Ano. Nemýlíte se. Programátor musel nutně stát i u zrodu internetového magazínu dreamlife.cz.
K roli programátora se od vzniku této disciplíny vztahuje bezpodmínečná znalost konvencí jazyka, což je ale prioritou například i jazyků určených pro mezilidskou komunikaci. Neznalost konvencí se rovná handicapu při tvorbě softwarového vybavení. Pokud chce člověk působit jako programátor, vážou se k tomu probdělé hodiny nad dokumentací k určitému programovacímu jazyku, který chce tento programátor používat.
Právě zde můžeme ocenit přínos pana Matsumota pro IT odvětví. I Yukihiro se ve svém životě věnoval programování v klasických jazycích, kde si se smrtelnou jistotu ověřil fakt potírající důležitost konvencí. A právě zde vznikl moderní programovací jazyk vyzdvihující nový směr programování, pro který jsou důležitější samotné principy této disciplíny než pravidla.
Věřím, že lidé, kteří píší program, chtějí vyjádřit sebe. Nechtějí bojovat s jazykem. Programovací jazyk musí být pro programátora přirozený.
Pokud věnujeme minimální čas pro naučení se Matsumotova programovacího jazyku ruby, skutečně zjistíme, že konvence z jiných jazyků pro nás nic neznamenají. Jednoduchost ruby nám přináší radost z programování bez strašáků ve skříni. Pro vysvětlení si tuto snahu můžeme představit jako prohlížení mapy, kde již dopředu vidíme všechny místa, která by nás při cestách tímto terénem mohla překvapit. Pokud se následně rozhodneme těmito místy skutečně jít, je jisté, že nás potok protínající polní cestu nepřekvapí. Tento koncept u jiných jazyků najdeme jen stěží a tak nás při práci na našem projektu mohou potkat novinky, o kterých jsme ani neměli ponětí.
I v oblasti informačních technologií vznikají velké sny, jenž jsou základem pro velké projekty nesoucí užitek celému světu. Nezapomínejte při honu za svými sny na ostatní a uvědomte si, že i vy můžete splnit něčí sen stejně tak jako Yukihiro Matsumoto.
