Nesnášíte práci pod tlakem? Cítíte se nepříjemně, když vám zbývá posledních pár minut do termínu odevzdání úkolu? Práce pod tlakem je něco, co většina z nás nenávidí, ale na druhou stranu nás tlak nutí pracovat rychleji a často kvalitněji. Už jste možná slyšeli o Parkinsonově zákonu.
Práce přibývá úměrně s tím, kolik času se na ni může vynaložit.
S tímto tvrzením musím souhlasit. Jakmile máte určený vzdálený deadline, dokážete si v práci vymyslet desítky různých činností, které vás vlastně vůbec neposouvají blíže k cíli, ale pouze zaplňují čas, který trávíte prací. Prostě vždy pracujeme tak, abychom úkol stihli ve stanovenou dobu.
Určete si na nějaký úkol týden, zvládnete to za týden. Stanovte si přísnější deadline na 3 dny a zřejmě to také stihnete.
Jsem toho názor, že abychom se každý den posunuli blíže ke svým snům, musíme pracovat pod zdravým tlakem. Když jsme pod tímto tlakem, využíváme svůj čas mnohem produktivněji než normálně.
Jak se pod tento zdravý tlak dostat?
Pracujte s časovým limitem
Nejlepším způsobem, jak se dostat pod zdravý tlak je stanovení si časového limitu na práci.
Určitě všichni znáte pomodoro techniku, se kterou přišel italský ekonom Francesco Cirillo. Tato technika je tak známa, protože je nesmírně efektivní.
Funguje takto: nastavíte si časovač na 25 minut a po celou dobu usilovně pracujete, po skončení časového limitu si dejte 5minutovou pauzu. Po přestávce se pouštíte do dalšího 25 minutového pomodora. Jakmile uděláte 4 pomodoro intervaly, máte nárok na delší přestávku.
Hlavní myšlenkou této techniky není 25 minut pracovat a 5 minut odpočívat. Hlavně byste si z toho měli odnést to, že vždy byste měli pracovat pod časovým tlakem a dávat si při práci pravidelné přestávky.
Klidně můžete pracovat v intervalech 40/10, 45/12 apod. Když se například učím do školy, používám klasickou pomodoro techniku. Na psaní nebo práci si dávám zhruba 40-50 minutové intervaly. Existuje zde jakési pravidlo: Čím více flow daná činnost vyžaduje, tím déle můžete pracovat! Kupříkladu psaní článku vyžaduje mnohem více flow než třeba odepisování na e-maily. Nicméně, vždy se držte pravidla, že byste měli pracovat maximálně jednu hodinu bez přestávky.
Proč je to efektivní?
Vyjasníte si priority
Jakmile pracujete pod tlakem, váš mozek si to moc dobře uvědomuje. Ví, že si nemůže dovolit soustředit se na jiné věci. Práce pod tlakem vykrystalizuje vaše priority a nasměřuje vás přímo na cíl.
Při takové práci navíc aktivujete části mozku, které běžně nepoužíváte. Mysl si totiž neustále připomíná, že ji nezbývá moc času do konce a se snaží využívat všechny dostupné nástroje.
Samozřejmě ještě předtím, než se pustíte do práce pod časovým tlakem, měli byste si vyjasnit své cíle. Pokud si jen tak sednete k počítači a zapnete časovač, nemá to valný smysl. Musíte mít stanovený úkol, který se snažíte splnit. Až poté můžete očekávat, že se skutečně posunete dál.
Nejlepším způsobem, jak si stanovovat takové úkoly je zmenšování velkých cílů na dílčí milníky. Řekněme, že máte jako cíl pro rok 2018 napsat knihu. Dále si stanovíte, že každý týden napíšete jednu kapitolu. Váš drobný milník pak může být: Napsat minimálně 400 slov, nebo věnovat se psaní po dobu 40 minut.
Multitasking
Když už se pustíte do práce pod časovým tlakem, věnujte se vždy pouze jedné činnosti. Nesmíte přeskakovat z jednoho úkolu na druhý. Multitasking je velký mýtus. Práci zvládnete mnohem rychleji, ba dokonce kvalitněji, pokud pracujete pouze na jednom úkolu.
Multitasking je strašně lákavý, odměňuje totiž náš mozek. Pokaždé, když multitaskujeme, mozek vypouští dopamin, hormon štěstí a závislosti. Navíc dělání více úkolů najednou nám dává bludný pocit produktivity. Myslíme si, že toho zvládáme strašně moc najednou, ale skutečnost je jiná.
Práci mozku rád přirovnávám ke starému mobilnímu telefonu. Na tomto příkladu, doufám, pochopíte, proč je multitasking špatný:
Představte si mozek jako starý zasekaný telefon, který najednou dokáže spustit pouze jednu aplikaci. Jakmile chce otevřít jinou aplikaci, musí zavřít tu stávající a nějakou dobu počkat až se načtou data pro novou aplikaci. Každé přepnutí z aplikace na aplikaci vybíjí rychleji baterku, a navíc pokaždé oslabí procesor, jelikož část výkonu zůstane u předchozí aplikace. Jestli chcete na mobilu pracovat dlouho a kvalitně, musíte zajistit, abyste co možná nejméně přepínali aplikace.
Opravdu se multitaskingu vyhýbejte. Multitaskování vás unavení a po každém přepnutí zůstane část vaši pozornosti u předchozího úkolu (attention residue), tím pádem nebudete tak výkonní.
Jak trénovat soustředění – pokud máte problémy s koncentrací a hledáte způsoby, jak ho procvičit, doporučuji vám tento článek.
Rušivé myšlenky
Při práci se vám nemusí nutně stát, že byste multitaskovali, ale i tak vás mohou „přepadnout“ rušivé myšlenky, které vás odtrhávají od práce.
Například se může stát, že si vzpomenete na důležitý e-mail, na který jste zapomněli odepsat, nebo že jste zapomněli vyvenčit psa. Podobné rušivé myšlenky se vás bude neustále držet a znepříjemňovat vám práci.
Co dělat v takovém případě?
Vypište si myšlenku, která vás otravuje na papír nebo do poznámek. Jakmile ji dostanete z hlavy na papír, vaše mysl si uvědomí, že se může k myšlence později vrátit a přestane na ni myslet. Myšlenku si mozek držel v hlavě, protože se bál, že na ni zapomene. Když ji vypíšete, mozek se přestane bát, jelikož si uvědomí, že je myšlenka v bezpečí uchována na listu papíru.
Příště, až se pustíte do práce. Dodržujte rady z tohoto článku. Stanovte si úkol, na kterém budete pracovat. Nastavte si časový limit a pusťte se do práce. Pamatujte, že multitasking není frajeřina, nýbrž neefektivní používání mozku. A když vás „přepadne“ rušivá myšlenka, dostaňte ji rychle na papír.
Děkuji za přečtení článku. Používali jste už někdy při práci časovač? Jaké na vás měl účinky?
