Etiketa: Úspěšný start pozdravem a představením

Obzvláště ve vztazích s lidmi jsou první krůčky velice důležité! Přinášíme Vám proto pár základních vodítek, jak ve společnosti uspět už při pozdravení, představení a oslovení.loooanPozdrav

„Pozdravit je slušnost, odpovědět povinnost.“

V našem moderním, uspěchaném a často velmi chaotickém světě se zapomíná na pozdravy více než dříve, ale stále jsou nedílnou a příjemnou součástí dobré společnosti. Při pozdravu se vždy usmějeme. Kdy zdravíme? Při vstupu do čekárny, do kanceláře, když potkáme známého… Nezdravíme spolucestující v prostředku městské hromadné dopravy (ve vlakovém kupé však ano), nezdravíme ani každého, koho potkáme na ulici ani ve velkých místnostech, kde je mnoho lidí (např.: Dobrý den nepopřejeme celému sálu v kině). Spolucestující zdravíme pouze tehdy, když sedíme vedle sebe/u sebe a cestujeme delší cestu. V takovém případě je vhodné pozdravit při vstupu i řidiče. Když někam vcházíme, zdravíme jako první. Při setkání první pozdraví ten, kdo je společensky níže (muž ženu, mladší staršího…). Pokud jsme v situaci, kdy by náš pozdrav byl navíc, ale přesto chceme pozdravit a klasický pozdrav nám připadá zbytečný, nebo vzhledem k situaci neproveditelný (jedeme v autě apod.) můžeme zvolit lehkou úklonu hlavy a úsměv. Muži s kloboukem na znamení pozdravu pokrývku hlavy smeknou – nazdvihnou. Pukrle či hluboké úklony jsou naprosto mimo dobu a okouzlit s nimi můžeme už pouze na plesech. Pokud ale vnímáte zdravení nebo dokonce odpověď na pozdrav jako obtíž, doporučujeme úklony a pukrle nacvičovat – lepší nějaká vazba než žádná.

Představení

Nejdříve sdělíme jméno, pak příjmení. Správné podání ruky je základ, který doprovází lehká úklona hlavy a samozřejmě pohled do očí. Stisk by měl být přiměřený, vřelý, ale ne drtivý.  Ruku první podává společensky nejvýznamnější osoba. Starší žena mladší ženě, žena muži, starší muž mladšímu muži, nadřízený podřízenému… Páni musí při podávání ruky stát a sundat si rukavice, dámy mohou sedět a rukavice si mohou ponechat. Nikdy si nepodáváme ruce přes stůl nebo křížem! Představuje se první ten, kdo je společensky níže. Muž se tedy první představí ženě, mladší staršímu… Seznamujeme-li, nejdříve sdělíme jména společensky níže postavených – tedy vzestupně. Nejdříve představíme muže ženě, mladšího staršímu… Obzvláště při oficiálních akcích ke jménu sdělíme i povolání případně okrajově záliby, aby mohla být snáze navázána konverzace.

Oslovení

Oslovit dotyčného jménem není nevhodné či příliš familiární, ale naopak! Známého potěšíme, že si ho pamatujeme a společné vazby se nám hned budou lépe tvořit a upevňovat. Muže oslovujeme „PANE“, ženy „PANÍ“ (bez ohledu na to, zda jsou vdané/ženatí, či nikoli). „SLEČNO“ můžeme použít jen při oslovení servírky nebo velice mladé dívky (do cca 18 let). Výjimku tvoří ženy, které si samy řeknou, ať je oslovujeme „slečno“. Platí totiž, že dotyčného oslovujeme tak, jak si přeje. Pokud nám je sdělen titul verbálně nebo na vizitce, nezapomínáme ani na něj. V případě více titulů používáme k oslovení jen ten nejvýznamnější.

„Nejdůležitější způsob, jak získat přátelství lidí je zapamatovat si jejich jména
a vzbudit v nich vědomí důležitosti.“
Andrew Carnegie

Inspirace: Nová velká kniha etikety (Ladislav Špaček)


 

Tags: , , , , , , , , , , ,

O autorovi: Iva Preislerová

 

 

Další články v kategorii Daily Dreamlife

 

Buď první a přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

 

 
 

Přihlašte se k newsletteru


poskytuje MailChimp!
 
 
 
 
 

Už také na Instagramu!

 
 

Doporučujeme