Téma: mikal

Odvážná cesta za sny totiž nikdy není žádnou procházkou skrze voňavý květinový sad. Naopak je často podobná stezce mezi obrovitými růžemi ochotně tnoucími své trny hluboko do našich těl, myslí a duší. Každý to zná, každý to zažívá - uspěje však pouze ten, který neustrne v pochybách a neaktivitě a odhodlaně pokračuje. A to ať ho v tuto chvíli vítají s otevřenou náručí sluneční paprsky, nebo mu cestu kříží ruku v ruce štiplavý vichr s nesmlouvavým krupobitím.

Putoval jednou mladík jménem Mikal krajem a byl tuze unaven. Již po dlouhé týdny směřoval jen za svým nosem - ať to bylo kamkoliv. Nezbývalo mu mnoho sil a sužoval ho pocit, jako kdyby již nikdy neměl prožít nic krásného. Jeho myšlenky se toulaly do temných končin mysli, o nichž mladík ani nevěděl, že existují. To proto, že ve chvílích plné síly tato místa tak pečlivě uzavřel nepropustnou oponou, aby z nich nemusel mít již nikdy víc strach. S pocitem, že to tak bude lepší a nikdy nebude nucen se s tímto neznámem konfrontovat. Bál se, co by na to řekli ostatní, kdyby zjistili, že tak udatný mladý muž se také něčeho bojí, a tak raději odešel od všech hledat... Sám však nevěděl, co přesně chce najít.