Zničte své nepřátele a dosáhněte úspěchu!

6
2947

 Hodně jsem přemýšlel nad tímto tématem, jak „zničit“ své nepřátele a dosáhnout úspěchu. Velmi se mi tady hodí jeden příběh, který bych chtěl volně povyprávět.

Žil byl jeden král, který  měl spoustu nepřátel. Spousta z nich mu dokonce usilovala o život. Jednou se král procházel po své nádherné zahradě a přemýšlel nad touto svou neutěšenou situací. Zavolal si svého věrného sluhu a zeptal se ho: „Znáš všechny mé nepřátele?“ Sluha chvíli přemýšlel a potom králi odvětil: „Ano pane, znám.“ Tu se král na sluhu vážně podíval a řekl mu: „Došel jsem k závěru, že všechny své nepřátele musím stůj co stůj zničit.“

Po určitém čase viděl sluha krále opět v zahradě, jak hovoří se svými bývalými nepřáteli. Nevěřil svým očím, když viděl, jak se k nim král přátelsky chová. Došel ke králi a řekl mu: „Králi, můj pane, neříkal jste ještě nedávno, že všechny své nepřátele chcete zničit?“ Král se usmál a odvětil: „A nezničil jsem je snad? Všechny své nepřátele jsem opravdu zničil, protože jsem si z nich udělal své přátele.“ Od té doby, co se král usmíříl se svými nepřáteli se království vedlo mnohem lépe. Lidé byli klidnější, protože věděli, že nemusí očekávat žádnou válku. Také králi se velice ulevilo a byl rád, že mír byl zachován a staré spory zničeny…

Opravdu krátký příběh, který v sobě skrývá velké moudro. Král, který ukázal nejen svou důmyslnost a přemýšlivost, ale taky schopnost odpouštět a milovat i ty, kteří mu ublížili. Tento král pochopil, že pokud chce, aby se jeho království slibně rozvíjelo a žilo v míru a klidu, musí se svých nepřátel pozbýt. Své nepřátele však neodstranil válkou, zastrašováním, krveprolitím, ale tím, že k nim znovu dokázal najít cestu a udělat první vstřícný krok na cestě ven z nepřátelství.

Každý z nás určitě zná lidi, kteří mu jsou více, či méně nesympatičtí. Jistě máme i své nepřátele. Je ale dobré si uvědomit, že než-li vyčerpáváním se neustálými hádkami a potyčkami, je mnohem lepší najít společnou cestu k usmíření. Snažit se nepřátelství k druhému člověku zničit. Zničit svého nepřítele a získat v něm přítele, to je jádro úspěchu!

Každý z nás ví, že lidem, kteří jsou se všemi zadobře se lépe žije, lépe se jim pracuje a že jsou obvykle i úspěšnější.

Jistě mi však namítnete, jak zničit své nepřátele a dosáhnout úspěchu. Odpověď na tuto nesnadnou otázku musí nejspíš najít každý sám. Vždyť každého situace je zcela individuální a každý z nás svou situaci řeší jinak.

Myslím si však, že není naškodu trpělivě se snažit o dobro, o vzájemné pochopení, porozumění, vyjasnění si problémů. Vždyť spousta nepřátelství vzniká z pokrytectví, nedorozumění a nedostatečné komunikace. Je tedy dobré sednout si a v klidu si vyříkat všechny problémy. Zničit stará nepřátelství můžeme tedy jen vlastní snahou a vůlí!

Je však taky pravda, že mnohdy se stane, že se náš protějšek nebude chtít usmířit. Nebude reagovat na naši vstříctnost a dobrou vůli. Zkrátka se proti nám zatvrdí a veškerá naše snaha tak přijde nazmar. Poté nám nezbyde nic jiného než se nad vzniklou situaci povznést a říci si: “Co jsem mohl udělal jsem… Že se vztah nepodařilo napravit není tedy moje chyba! Není dobré se někomu vnucovat a dožadovat se jeho odpuštění! Člověk si musí uvědomit, že někomu odpustit, neznamená “jen” napravit vztah, ale že je to taky osobní úleva, osobní očištění. Opravdově vnitřně odpustit znamená mít někoho rád, i přes jeho chyby, i přesto že mi ublížil. Vždyť ten druhý člověk je vlastně chudák. Sám tím trpí, že nedokázal odpustit. Sám se s tím trápí… Naučme se tedy odpouštět i bez ohledu na své nepřátele!

Pokud se pozbudeme totiž svých nepřátel, snadněji se nám bude dosahovat úspěchu. Konec konců je úspěchem i to, že dokážeme odpustit a přeměnit tak dokonce i některé negativní vztahy s druhými. Budeme pak moci lépe a efektivněji žít. No řekněte, kdo z nás by tohle nechtěl?

6 KOMENTÁŘE

  1. Nevím, kde jsi slyšel tuhle krásnou ač jednoducho pohádku, ale ve světě dospělých celý svět funguje zcela odlišně. Nejenom, že každý z nás má alespoň jednoho nepřítele, tedy pokud nejsi Mary Poppins, ale navíc své nepřátele potřebuje. Neboť pokud máš jenom snadnou cestu, pak snadno zakopneš a dlouho ti trvá než se zvedneš. Je to stejné, jako když se zraní malé dítě. Nejdříve křik a pláč ale po zkušenostech, že jsou i větší bolesti jen otřepání. A tom je celý život. Navíc, vítězství není milovat všechny, ale držet se přísloví nepřítel nepřítele je můj přítel. A takhle funguje celý svět. To jestli je to špatné nebo není nechám na každém zvlášť. Jenom připomínám, že jedny z největších vynálezů a pokroků v lidském pokolení právě vznikli na základě snahy předběhnutí svého nepřítele. S pozdravem ze světa dospělých, Igor Červený

  2. Zdravím Vás, Igore, máte pravdu, že svět není tak naivním a idealistickým, jak může znít. Ale tento článek nemá popisovat v jakém světě žijeme, ale že kladný postoj k lidem může být také dobrým a přínosným přístupem. Samozřejmě, že příběh je pohádkou, ale inspirující a je na každém z nás, kdo si co z toho vezme a odnese. Svět dospělých je jiný a nikdy nebude takový jako bychom si přáli, ale nerad bych přijímal premisu nepřátelství jako nutnost v našem světě. S pozdravem, Tomáš Novotný

  3. Ale taková společnost by byla nejhorší utopie, neboť by zcela překonfigurovala lidské myšlení. Něco jako komunismus (teď mám na mysli myšlenku uspořádání společnosti a ne ten paskvil, který byl provozován). Protože konflikty a nepřátelství vznikají na základě střetnutí lidských tužeb a to aby k nim nemohlo docházet, by muselo jednoznačně znamenat, že nikdo žádná nemá. Já sice chápu, že můžete namítat, že ne vždy dochází ke konfliktům a že nesobeckost by tuto patovou situaci mohla vyřešit. Na druhou stranu tomu zase nebylo tak dávno, kdy všichni chtěli to samé, všichni uvažovali stejně a … Bože copak by z nás skutečně někdo chtěl žít v takové společnosti? Navíc, podobný systém konání dobra by mohl zcela vážně ohrozit samotnou existenci lidstva, neboť po tisících letech Darvinovy teorie tohle …

  4. Dobrý den pane Igore!
    Přečetl jsem si všechny komentáře k mému článku a musím nestraně říci, že souhlasím s Tomášem Novotným. Na druhou stranu se ale snažím chápat Váš postoj a souhlasím, že ne vždy lze žít mírumilovný život. Někdy je opravdu třeba vyřešit daný spor asertivně. Nikoliv však destruktivně! Člověk by se měl naučit prosazovat své názory, ale konstruktivní cestou…Svět není a nebude ideální,to víme všichni, ale pokud budeme chtít udržovat stará nepřátelství a budeme naplněni pesimismem (který mnozí z nás nazávají realismem) budeme naplnění nenávistí a hněvěm. V konečném důsledku to nebude pro naše dobro…V rámci našeho zájmu bychom se alespoň v rámci možností měli pokusit žít dobře a štastně. Přeji Vám hezký den. Tomáš Krahulec

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here