Neřeknu ti přesně, kolikrát cestou za mnou upadneš, kolikrát tě nechám vypít i poslední kapku kalichu hořkosti, ani kolikrát se budeš muset odrážet ode dna. Kolikrát se o tebe bude svými jedovatými pařáty pokoušet deprese, pocit bezmoci a další výplody a iluze. Neřeknu. Ani kolikrát tě bude tvé pohodlí vábit uhnout z cesty a zapomenout.
„I tvůj život může přetékat štěstím, štědrostí a být bohatě lemován blahem.“
Nepovím ti to, jelikož to sám nevím. Nevím totiž, jak rychle budeš s to pojmout životní lekce, jež během putování obdržíš, jak budeš ochoten riskovat a jak urputně se rozhodneš stoupat k výšinám. Musím si totiž pečlivě ověřit, že to co říkáš a co děláš, je v naprostém souladu a netlacháš jen tak do větru, jako to dělají jiní.
Řeknu ti však jedno, a na to nikdy nezapomeň: Jestliže v sobě objevíš ten nejsilnější možný důvod, správně si stanovíš cíl, budeš ochoten dělat chyby a riskovat, bez milosti opustíš veškerou sebelítost a výmluvy, přijmeš absolutní zodpovědnost, učiníš rezolutní závazek vytrvale na sobě pracovat a dnem ani nocí ve své snaze nepolevíš, pak jednoho dne přijde den, kdy tě již nic nedokáže ohrozit.
Ptáš se, kdo jsem? Jmenuji se Úspěch. Někdo mne chybně označuje bratrovým jménem Bohatství. Zjistil jsem však, že spousta lidí je bohatých, ale ani tak nežijí šťastně, a proto jsem šel ještě dál. Nyní se setkávám pouze s lidmi, kteří v srdci den za dnem třímali sen, vášnivě se pustili do jeho realizace, jejich charakter byl usilovnou prací formován k ideálu, nezapomínali na pomoc druhým a jejich vytrvalost atakovala nebeské výšiny. Děj se co děj.
“Nezajímá mne, jak dlouho to bude trvat. Jsem tu, abych tento cíl splnil. I kdyby mě to mělo stát všechen můj čas, vím, že toto je to, co chci nejvíc a dává to smysl.”
A naladíš-li se takto i ty, zaručeně se střetneme, čeká tě však dlouhá cesta, proto jdi přesně za tím, co se přímo dotýká tvého srdce, k čemu máš hluboký vztah. To zaručí, že vytrváš, i kdyby se proti tobě spikly všechny překážky na světě. A poté si potřeseme pravicemi… A nyní se vydej na cestu. Na brzkou shledanou!
Přesně právě o tom to je. Vytrvat, stanovit si cíl a jít. Upadnout není ostuda, udělat řadu chyb není ostuda, ale nezvednout se a neučit se ze svých chyb, tak to je ostuda.
Prožívám velmi podobné, takže plný souhlas!
Tak s tímto plně souzním. Skutečně to tak je, děje se mi totéž… Nejemotivnější text poslední doby, děkuji za něj :))