Umění se hádat: Část druhá

0
2767

Pokračování článku: Umění se hádat. Probereme zde dalších sedm bodů ke zvládnutí hádky/diskuze.

  • Vyhněme se negativnímu hodnocení charakteru a jiným osobním/intimním soudům

Do konfrontace nepatří úvahy/hodnocení o celém charakteru. Lze hodnotit situaci, reakci, daný problém, ne člověka komplexně (v krizi nevidíme jasně, navíc vidíme tzv. tunelově, proto nepronášejme verdikty typu: „Jsi nejhorší člověk na světě, nikdo tě nemá rád!“ ani ve víru negativních emocí). Taktéž raději, než např.: „Jsi nezodpovědný/á!“ řekněme „Podle mě ses zachoval/a nezodpovědně.“

  • Neukvapujme se, nechejme to dozrát

Dopřejme si nejen přiměřený čas na reakci, aby nebyla v afektu, ale i čas PO. Výsledek hádky/diskuze může být jakýkoli, ale až čas ukáže, zda je opravdový, stabilní, přínosný. Druhému se nevzdálíme, jenom se podíváme na věc z perspektivy, abychom to zpracovali, vyhodnotili, ověřili pevnost dohody, postupu, funkčnosti.
http://dreamlife.cz/ukvapena-rozhodnuti/

  • Navrhněme řešení

Hádat se/diskutovat bez nápadu k řešení, či dokonce bez snahy hledat jej, je stejné jako apelovat na vodu na vypnuté plotně, ať se začne vařit a následně se divit/nadávat, proč se nevaří. Je proto dobré aspoň tušit, že potřebujeme plotnu zapnout. Při seznámení s problémem ideálně rovnou navrhněme aspoň nějaká řešení, prezentujme nápady. Druhá strana je buď přivítá nebo navrhne další. Pak vybereme to pravé.

  • Souběžně veďme diskuzi sami se sebou

Než povíme: „To nejde!“ pokoušejme sami sebe, pokládejme si otázky: „Opravdu to nejde?“ Což nás přivede buď k dalším možnostem – za jakých podmínek by to vlastně šlo, nebo k odpovědím, proč striktně ne. Rozvíjíme tím své myšlení nad zaběhnutý rámec a upevňujeme svá rozhodnutí.

  • Chtějme perspektivu, mějme perspektivu

Pohlédněme do budoucnosti: Co přinese diskuze, když dopadne tak, či onak? Jak chci, aby dopadla? Kam chci, aby nás na-směrovala? Bude postup/výsledek koexistovat s mými/našimi cíli, sny, plány? Měli bychom si vytyčit cíle, ujasnit si, zda jsou společné. V případě táhlejších trampot, tudíž i náprav, lze domluvit tzv. splátkový kalendář, na němž v průběhu dní, týdnu, měsíců… uvidíme, zda se jedná o perspektivní záležitost správně uchopenou a podle plnění pak budeme dále postupovat. S každým dalším dobrým krokem získáme větší důvěru, jistotu, šanci na vysněnou budoucnost.

  • Mějme cíl(e)

Pamatujme, že primárními, obecnými cíli je najít řešení, kompromis, zlepšit stav, seznámit druhého s našimi pocity, umožnit mu pohlédnout na věc našima očima, poznat jeho pocity, vzájemně se pochopit. Pokud je konkrétní cílový/požadovaný stav neznámý, mějme aspoň směr, ten nás k cíli postupně zavede. V závěru diskuze/hádky by nemělo být zatěžko (v případě ataku, pochybení), poprosit o prominutí, odpuštění a především snaha chybu napravit, urovnat vztahy.
http://dreamlife.cz/5-kroku-k-napraveni-chyb/

  • Nikdy nezapomínejme na lásku, klid, respekt

Koncem i v průběhu sebevětší hádky neztrácejme rozum ani srdce! I do napjaté situace patří. Například takové: „Mám tě rád/a, jsi chytrý/á, jsi moc dobrý člověk (ale rád/a bych s tebou vyřešil/a….)” vnese světlo do čehokoli.

„Normální soužití není v neexistenci konfliktů,
ale v jejich šťastném vyřešení.“

Han-Ilgiewicz

Většina běžných hádek nemá vážný důvod, jde jen o nahromaděnou energii, kterou si chce jeden, dva, či více účastníků vybít – a najde/najdou si k tomu záminku. Preventivním řešením zádrhelů se větším konfliktům dá zdárně předejít. Pamatujme, že jinak řeší problémy lidé stabilní, vyrovnaní, bez bloků, laskaví, sebevědomí (nikoli namyšlení) a jinak ti, které něco trápí, neumí sami se sebou pracovat, bojují se svými vlastními chybami. Pak onu negaci ventilují prostřednictvím toho, že si najdou něco špatného na druhých a zveličí to. Začnou se sebelítostí, pocitem ublížení, svalují problémy a chyby na druhé („Nezvládl/a jsem to, protože TY. Udělal/a jsem to, protože jsi mě vyprovokoval/a.“) Kryjí reálný problém nabalováním zinscenovaných, nově vytvořených, často zde hrají roli výmluvy. Stahují ke dnu více lidí, aby tam nebyli sami, nebo aby nebyli oni nejníže.
http://dreamlife.cz/prehazovani-negativni-energie-jak-se-ubranit/

Pouze člověk bez vlastního názoru bude se všemi vždy souhlasit.

Dodržíme-li jistý etický kodex, např. výše zmíněné body, místo hádky/konfliktu vytvoříme diskuzi, která bude mít -oproti typické hádce- více přínosů, mnohem hladší, pozitivnější průběh i výsledek. Říká se, že „hádky jsou kořením vztahu“ proto řešme, diskutujme, nezanedbávejme komunikaci, nepopírejme sami sebe, nepřetvařujme se, nedusme v sobě trápení kvůli obavám: co se stane… Když se nám něco nelíbí, řekněme to. Když si zachováme charakterní způsobilost a cit, budeme jen kořenit – dolaďovat, vyvíjet chuť. Pokud jsme slušní a citliví, dobře to dopadne.