Syndrom vyhoření: Jak jej poznat a jak se mu ubránit?

0
2213

Pokud jste se již někdy přistihli, že se celý den neusmějete, už ráno vylézáte z postele naštvaní a tuto náladu pak přenášíte na lidi kolem sebe, domů z práce se vracíte unavení nepřiměřeně odvedenému výkonu, a navíc býváte často nemocní, je na čase zbystřit. Co že se to děje s vaší osobností?
1000622_18311355

Zkuste se sami sebe zeptat na několik následujících věcí:

Nezdá se vám, že nějak příliš často vyhledáváte samotu a klid, daleko od lidí? Napadají vás takové myšlenky, že nic vám nejde, nedaří se, lepší už to nebude, nebo že naděje na lepší dny se vytratily? Jste unavení, bez motivace, snů a plánů? Radost z práce už rozhodně není něco, co máte na denním pořádku? Otravuje a unavuje vás kontakt s lidmi? Snažíte se kontakt s lidmi omezit nebo zastavit úplně? Máte někdy pocit, že si s nikým nerozumíte, protože všichni jsou vám myšlenkově neuvěřitelně vzdálení? Máte deprese?

Právě jste si přečetli několik signálů, kterým se vyznačuje SYNDROM VYHOŘENÍ. Pokud jste si odpověděli na většinu otázek ano, pravděpodobně u vás již nastal.

Syndrom vyhoření může napadnout každého z nás, ale jak už je to v životě běžné, někteří z nás jsou tomuto riziku vystaveni více než jiní. Toto riziko s sebou nese hlavně naše profese, a proto by se na pozoru měli mít hlavně ti, kteří jsou denně v kontaktu s lidmi v obtížných životních situacích (sociální pracovníci, lékaři…). Možná se budete divit, ale patří sem i matky na mateřské dovolené nebo učitelé… Další rizikovou skupinou jsou workoholici či perfekcionisté, zkrátka ti, kteří jedině v práci vidí smysl života.

Proč je tedy důležité zavčas rozpoznat nástup syndromu, který vám do života může vnést skleslost a deprese? Protože právě jeho pozvolný nástup je největším nebezpečím. Ještě nikdo nikdy přece nevyhořel za den.

Na co si tedy dávat pozor, pokud se tomuto syndromu chcete vyhnout? Hlídejte si hlavně tyto faktory:

  • nesnažte se být vždy a ve všem nejlepší
  • práce by vás měla bavit, ne ve vás vyvolávat více znudění než ostatní činnosti
  • pocit, že vidina změny je v nedohlednu a vy v práci „musíte“ zůstat z ekonomických důvodů
  • žebříček vašich osobních hodnot se naprosto rozchází s výkonem práce
  • snaha udělat všechnu práci pro všechny lidi kolem sebe
  • pracovní a osobní život rozhodně nejsou vyvážené hodnoty

Panuje všeobecná mylná představa, že syndrom vyhoření je vlastně přetížení z pracovního stresu. Realita je však naprosto odlišná. Pokud jste „pouze“ přetížení z pracovního stresu, znamená to, že jste emočně přepjatí, fyzicky unavení a úzkostliví. Jenže tohle všechno se dá jednoduše zvrátit, pokud vám nic z toho neubírá radost z práce. Pokud si odpočinete a stres ustane, uklidníte se i vy. Naproti tomu pokud jste se dostali do stavu vyhoření, pak už tuto vidinu před sebou nemáte – nevidíte naději na zlepšení, práce vás deprimuje, motivace je pryč, emočně jste na dně, a dokonce mohou přijít i deprese…

Myslíte si, že trpíte syndromem vyhoření?

Možností, jak situaci vyřešit, může být osobní koučink.obecny-600x190

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here