Oproti “běžné psychologii” se pozitivní psychologie zaměřuje více na kladné stránky života. Neignoruje, nebagatelizuje ani nebanalizuje negativní stránky, ale prostřednictvím kladů s nimi pracuje. Ačkoli má obrovskou sílu, je jí stále pomálu. Pojďme to změnit!
Hlava v písku
Hned v úvodu musíme upozornit, že pozitivní psychologie nepracuje
s “pštrosími” manévry. Um “strčit hlavu do písku” tedy neučí
ani nepodporuje, a to hned ze 3 důvodů:
- Ve skutečnosti pštrosi hlavy do písku nestrkají, pouze je sklánějí k zemi, a to nejčastěji, když si hledají potravu (což dělají velmi často) nebo když na sebe nechtějí dlouhým krkem upozorňovat (v případě velmi vzdáleného nebezpečí). Je-li potřeba, hlavu vztyčenou a rozhled mají! Hovoří se o nich dokonce jako o hlídačích a ochráncích stáda (vztahy vzájemné pomoci udržují např. s antilopami, zebrami). Díky výšce (až 2,5 metru), dobrému sluchu a zraku dokáží zpozorovat nebezpečí i 3 km daleko. Jejich hlavní obranný mechanismus je útěk (dokáží běžet až 72 km/h a s krátkými spurty prý dokonce 96 km/h)[1] nebo silné kopy, kterými umí prý odvrátit i útok lva.[2]
- V moderním prostředí, kde máme (zejména ve městech) značné množství betonových ploch, by takový manévr byl velmi nebezpečný až fatální.
- Hlava v písku problém neřeší. Naopak jej může zvětšit…
Kdo strká hlavu do písku,
neměl by zapomenout,
že mu ještě stále kouká zadek.
autor neznámý
Pozitivní psychologie
Martin Seligman v návodu, jak na pozitivní psychologii, doporučuje:
- Zabývejme se nejen tím, v čem jsme slabí, ale také tím, v čem jsme silní (kde cítíme radost, blaženost, flow*, v čem vidíme smysl).
- Budujme to dobré a nejlepší, ale také napravujme to špatné.
- Chtějme naplnit/pečujme nejen život normálních lidí, ale i těch výjimečných (géniové, talentovaní lidé), kteří mají jiné, nestandardní cíle.
„Skrze rozpoznání a podporu silných stránek osobnosti člověka a orientaci na kladné aspekty jeho života lze podpořit schopnost zvládání obtížných situací a zvýšit tak míru prožívaného štěstí a životní úspěšnosti.“
Průvodce pozitivní psychologií
Některé studie ukazují, že optimisté žijí déle a mají méně zdravotních potíží (protože pozitivní mysl = zdravý, pozitivní život). Jiné naopak tvrdí, že déle žijí pesimisté, neb jsou více opatrní. Použijeme-li kritické myšlení, vyjde nám, že nejvýhodnější stav představuje mysl optimisty + opatrnost (mírného) pesimisty.
Dobrá zpráva je, že optimismus se můžeme (do jisté míry) naučit!
O tipech, jak se naučit optimismus, jak u sebe aplikovat pozitivní psychologii, se dočtete v následujícím článku.
