Objevte sílu přítomnosti

Když jsem mnoho let zpátky vyvíjel počítačové hry, jeden z mých cílů bylo stát se opravdu bohatým. Uvědomil jsem si, že toto je velmi dobrý cíl, jenž mému životu dodá více svobody. Všimnul jsem si však, že i když jsem byl šéfem svojí vlastní firmy, stále jsem si nepřipadal opravdu svobodný. Musel jsem odpovídat vydavatelstvím, zákazníkům ale i akcionářům celé řady otázek a nikdy to nemělo konec. Musel jsem dodržovat termíny stanovené ostatními a měl jsem také hodně práce, kterou jsem nedělal zrovna rád. Když se na to teď dívám zpětně – vidím opravdový potenciál pro bohatství a svobodu, ale než toho dosáhnu – budu nucen přetrpět naprostou absenci těchto dvou kvalit života v mém každodenním životě.

Od začátku se mi zdál být rozumný a inteligentní plán, kdy si na opravdové bohatství prostě počkám. Teď budu šetřit, žít skromně, neutrácet a někdy v budoucnu se mi to jistě vyplatí. Měl bych se však omezovat když jsem mladý abych si vytvořil lepší budoucnost? Nebylo by to skvělé být milionářem už ve dvaceti letech?

Něco z tohoto myšlení mi ale nesedělo. Můj rozum s tím souhlasil, ale moje intuice s tím nepřestávala bojovat. Zažíval jsem velkou bitvu mezi hlavou a srdcem, když jsem uvažoval o obětování svobody v přítomnosti na cestě za dosažením pravděpodobně větší svobody v budoucnosti. Uvědomil jsem si, že je to jen otázkou disciplíny a sebeobětování a že v dlouhodobém ohledu se mi moje počínání vyplatí, ale po několika letech tvrdé práce a překonávání mnoha velkých překážek na cestě – jsem se necítil jako bych se blížil k mému vysněnému cíli. Vždycky to vypadalo jako by byl vzdálený jen pár let od současnoti.
Narazil jsem na jednu zajímavou knihu – The Power of Now, jejíž teorie praví, že neexistuje nic kromě „právě tohoto momentu“. Byla to velmi odlišná cesta myšlení než na kterou jsem byl zvyklý. Vždy jsem svůj život viděl jako čáru od narození po smrt. Momentální okamžik byl na této čáře malý bod, který se posunoval pomalu kupředu. Minulost byla čára před tímto bodem a budoucnost část před ním. Po přečtení této knihy jsem se ale přestal dívat na můj život tímto pohledem. Pochopil jsem, že můj zažitý model byl demotivující.

Kniha Power of Now mě naučila, že neexistuje žádná čára! Minulost a budoucnost jsou jen iluze. Existují jen do té míry jak na ně právě teď upíráme svoji pozornost. Představami v přítomnosti vytváříme minulost i budoucnost. Ale my přece neexistujeme jindy než TEĎ!
Vypadalo to pouze jako sémantický rozdíl, možná dokonce chybný pohled na věc, ale byl to pro mě radikálně nový způsob myšlení a já jej neváhal vyzkoušet. Když jsem pochopil myšlenku, že nic mimo tento okamžik neexistuje, převrátil jsem svou celkovou životní stategii naruby. Rozuměl jsem, že pokud mám v životě něco zažít – musím to vytvořit teď. Musí to teď v nějaké formě existovat, nebo to neexistuje vůbec. Idea dosažení svobody a bohatství v budoucnosti omezováním sebe sama v přítomnosti nebyla nakonec ničím jiným, než zcestná myšlenka. Ta budoucnost by nikdy nepřišla díky tomu, že bych se v přítomnosti omezoval a těžko bych poznal kdy nastane ta správná doba.

Budoucnost je jistě skvělý abstraktní pojem, ale zjistil jsem, že promítat si příliš mnoho přání do budoucnosti mi veskrze bránilo v užívání si přítomnosti. Má smysl pracovat na vytvoření šťastné a svobodné budoucnosti, když moje všední realita je jejím přesným opakem? Pokud chci svobodu a bohatství v budoucnosti – musím se zasadit o její vytvoření právě teď a právě tady. Jediná síla, kterou mám – je tvořit právě teď, v přítomnosti. Přijal jsem tento nový způsob myšlení : „Pokud něco neexistuje v jakékoliv formě právě teď, nebude to existovat nikdy.“
Tato změna myšlení způsobila velké změny v mém měřítku hodnot. Začal jsem soustředit více energie na vylepšování kvality vlastní přítomnosti, namísto projekce všech těchto vylepšení někam do budoucna. Začal jsem se sám sebe často ptát na otázky typu „Jak můžu mít větší radost právě teď?“

Moje přítomnost se nezměnila hned, ale změnila se dost zásadně v průběhu několika let. Jako součást tohoto procesu jsem přestal pracovat ve vývoji her a změnil svoje zaměření pouze na osobní rozvoj – na plný úvazek. Proč? Dost proto, že jsem si personal development užíval víc než vývoj her. Přestal jsem chodit do práce do kanceláře a začal pracovat doma. Přestal jsem pracovat na projektech, které měly přesně stanovené termíny a začal blogovat a psát články, které jsem mohl dokončit v průběhu jednoho sezení. Začal jsem si brát více volno. Začal jsem dělat více věcí, které mám rád – jako cvičení, čtení, meditace, trávení času s vlastní rodinou. Přestal jsem tolik šetřit a začal utrácet peníze více svobodněji, když to situace dovolila.
Zpočátku jsem byl hodně zaujatý tím, že soustředění se hlavně na přítomnost mě učiní krátkozrakým, ale moje zkušenost byla přesně opačná. Jsem stále schopný dělat plány na budoucnost a pracovat na dlouhodobých cílech. V minulosti jsem si myslel , že stanovování cílů a jejich naplňování mě učiní více šťastným, ale nyní se tento princip obrátil. Dnes si stanovuju cíle pro vyjádření radosti, kterou si už teď užívám.

Velká ironie spočívá v tom, že i když se nejvíce soustředím na přítomnost – moje budoucnost je stále v dobré kondici. Tím, že si svou přítomnost užívám jak jen to jde, moje motivace stoupá. Pracuji ve stavu nadšení namísto pocitu zavázanosti. Píšu protože si psaní užívám, ne protože musím psát abych vydělával peníze. Když se na psaní necítím – nepíšu. Kdykoliv se cítím, že potřebuju pár dní volno – vezmu si volno.

Představil jsem si situaci, ve které jsem vyhrál obrovskou sumu peněz. Představil jsem si, co bych dělal, kdybych byl už teď bohatý víc než si dokážu vůbec představit. Viděl jsem sám sebe trávit hodně času osobním rozvojem, dělat všechny druhy zajímavých pokusů a pak sdílet vlastní poznatky s ostatními lidmi. „To by pro mě byl fakt neuvěřitelný život.“ Řekl jsem si. Ale místo abych nejprve čekal na zbohatnutí a pak žil ten úžasný život, rozhodl jsem se najít cestu jak toho docílit hned teď, i když to musím dělat zadarmo ve svém volnu. Uvědomil jsem si, že říkat si, že budu dělat určité věci až budu jednou bohatý – je vlastně jenom výmluva. Přistihli jste se někdy říkat „Jednou až budu bohatý, budu dělat xxxxxxx?“. A přitom někde hluboko uvnitř jste cítili, že to není nedostatek peněz, který vám brání – je to jen strach. Proč nenajít cestu jak dělat takové věci hned teď, ale jen v malém měřítku?

Tato linie myšlenek mi přinesla úžasné výsledky. I když nemám miliony v bance, cítím se jako bych už teď žil jako bych byl finančně zabezpečený na celý život. Když vyhraju 100 miliónů v loterii, budu stále dělat to samé, co dělám teď. Peníze mi rozšíří možnosti, ale ne podstatu toho co dělám. Co byste dělali vy, kdybyste měli finančně zabezpečený život? Zkuste zjistit co je to a najít cestu jak to začít dělat na jakékoliv úrovni, právě teď.

Dnes jsem tak šťastný až je to komické. Neumím si představit, že bych byl takto šťastný ještě před pěti lety. Nebyl jsem tehdy deprimovaný – byl jsem prostě neutrální. Teď je můj běžný emocionální stav pozitivní a optimistický, ne jen neutrální. Přestal jsem hledat štěstí v budoucnosti a místo toho jsem hledal cesty jak štěstí dosáhnout právě teď.

Poznal jsem, že čím šťastněji se cítím, tím méně jsem upnutý na výsledky. Místo hledání peněz, bohatství a dalších nedůležitostí – se moje soustředění posunulo na sebevyjádření. Mám planoucí touhu tvořit. Místo chuti na jídlo – mám chuť vařit. Ale samozřejmě soustředěním na sebevyjádření místo získávání, jsem přestal s činnostmi, které mi umožňovaly jednoduše získat cokoliv jsem chtěl. Opravdu dělám jen to, co mám nejraději.

Jak se cítíte vy? Jste také nadšení a pozitivní, přetékající vášní?

Nebo se cítite zaklíněni ve stejné situaci jako jsem byl já několik let zpět, obětováváte svoje současné štěstí doufaje v lepší zítřky? Jak vám tato strategie vychází? Citíte se s každým dalším rokem více šťastní a více naplnění než roky předtím? Nebo prostě běžíte na běžícím pásu zkoušeje se přesvědčit, že jednou bude lépe?

Neexistuje nic takového jako „jednoho dne“. Existuje pouze teď. Jestli vaše současná životní cesta není ta nejradostnější, otočte se a jděte jinou cestou. Ostatní lidé budou pravděpodobně fňukat o vašem rozhodnutí – nikdo na nešťastném běžícím pásu nemá rád, když se mu připomíná, že je možné kdykoliv vystoupit. Ale řeknu vám, několik let poté se Vás ti samí lidé budou ptát o radu, jak učinit stejné rozhodnutí. Obzvlášťě když uvidí jak jste šťastní a že to není jenom takové to občasné štěstí.

Autor: Steve Pavlina
 

Tags: , , , , ,

O autorovi: Magazín Dreamlife

 

 

Další články v kategorii Myššlení

 

Buď první a přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

 

− 2 = 3

 
 

Přihlašte se k newsletteru


poskytuje MailChimp!
 
 
 

Už také na Instagramu!

 
 

Doporučujeme