Každý z nás vlastní obrovský kapitál jménem čas. Kde ho však nejvýhodněji investovat? Kde nám přinese největší úroky? O tom jak a do čeho nejlépe investovat svůj čas, peníze a energii je právě tento článek.
Když Jonas Ridderstrale řekl: „Z investic do poznání jsou nejbezpečnější a často i nejvyšší úroky,“ měl jistě hlubokou pravdu. Ovšem i když se tato rada často připomíná, stále se najdou lidé, kteří dělají stále stejné a stejné chyby a neuvažují, co změnit, aby se chyba neopakovala. Tragickou příčinou je fakt, že lidé zkrátka málo investují do svého vzdělání, které je přitom tak důležité! Následující úvahu jsem rozdělil do dvou částí. A to na zamyšlení, proč investovat právě do vzdělání a následně na shrnutí přínosů našeho poznání.
1.) Proč investovat právě do vzdělání?
Chce-li člověk někde investovat, nejčastěji očekává finanční přínos a z toho plynoucí úspěch i štěstí. Otázka je, jakou cestou se k těmto prioritám vydat. A právě jedna z odpovědí je, že se lze k těmto prioritám dostat přes cestu POZNÁNÍ. Dalajlama výstižně říká: „Prvním krokem na cestě ke štěstí je učení se.“ Také Sokrates nás motivuje k učení, když káže: „Existuje jen jedno dobro, a to je vědění. Existuje jen jedno zlo, a to je nevědomost.“
Dalším důvodem, proč se začít vzdělávat je je náš rozvoj. Ano úspěšný člověk je ten, který nezůstává na místě a rozvíjí se! Ostatně tenhle fakt nám potvrzuje i Charles Altas svým výrokem: “Největším úspěchem je rozvoj sebe sama.” Za zmínku také stojí nesporná výhoda, kterou skýtá každá investice do nemateriálních věcí. Je to fakt, že nám naše vědomosti z hlavy nikdo nemůže ukrást. A to je v dnešním světě, kde krádeže a loupeže jsou na denní pořádku, poměrně povzbuzující.
Důvodů proč se začít vzdělávat bychom zkrátka mohli najít mnoho. Ale asi ten nejpodstatnější důvod je vlastně ten, který už byl řečen. Poznáním se vnitřně rozvíjíme. Jeden neznámý autor říká: „Účelem vzdělání není zaplnit mysl, ale otevřít ji. Čím více poznatků si osvojíme, tím víc si uvědomíme, co ještě neznáme.“ Když si představím, kolik možností se otevírá člověku, který denně studuje a dělá to proto, že chce studovat a protože touží být moudrý a úspěšný, zatočí se mi hlava. Takovému člověku se otevírají obzory, nové možnosti. Je to proto, protože vidí dál. Dívá se na věci z většího úhlu. Kdo z nás by se na věci nechtěl dívat z většího úhlu? Kdo z nás by nechtěl mít v životě lepší možnosti?
Jestliže vás žádný z mých argumentů nevyburcoval z pohodlného konzumního života, tak se alespoň trochu zkuste zamyslet nad následujícím citátem, který pronesl E.G. Hall: „Mysl je trochu jako zahrada. Když jí nedodáváme výživu a nekultivujeme ji, zaroste plevelem.“ Tak jako naše tělo bylo stvořeno k pohybu, bez něhož zarůstá tukem, tak i náš mozek je stvořen k přemýšlení. Vždyť mozek také může bez pořádného tréninku zakrnět. Nechat svůj mozek bez tréninku a nepoužívat ho naplno, je to stejné, jako kdybyste věděli, že máte na zahradě poklad a klidně byste ho tam nechali ležet!
2.) Přínosy našeho poznání.
Každý člověk by si měl uvědomit, že vzdělání a rozvíjení se neovlivňuje pouze jeho, ale i další lidi, dokonce i celou společnost.
Velice pěkně to dosvědčuje citát od Goetheho: „Vzdělání je schopnost porozumět druhým.“ Vzdělávám-li se, jsem velkým přínosem pro celou společnost! Žijeme ve společnosti, která potřebuje nejenom lidi chytré (to jsou lidé, kteří velmi dobře rozumí svému oboru) ale i lidi moudré (to jsou zase lidé, kteří jsou chytří a navíc dokáží být i moudří) Co je to moudrost? Moudrost je schopnost rozeznat dobré věci od špatných. Ne nadarmo se říká: „Vzdělání je matka moudrosti.“
V dnešní době internetu a rychlé komunikace přestávají být učební materiály problémem. Největším překážkou tedy nejsou prostředky a možnosti ke vzdělání. Největším překážkou je naše pohodlnost a lenivost! Každý člověk se může začít učit. Chce to jen chtít se učit! Vždyť nemusíme zrovna každý den chodit do školy. Naučit se nové věci můžeme i jinde než ve školní lavici. Všichni budete jistě souhlasit, když vyslovím názor, že největší škola je život. Chceme-li ovšem nějakou problematiku důkladně prostudovat, je důležitý plán, vůle, trpělivost, píle a čas. Všechno nelze ihned pochopit. Albert Einstein kdysi řekl: „Není to tím, že jsem chytřejší, ale tím, že se problémy zabývám déle.“
Nikdo se nenarodil jako génius. Každý člověk, i ten největší vědec, si musel projít procesem učení. Vždyť žádný učený z nebe nespadl! „Genialita je pouze velké nadání pro trpělivost,“ utvrzuje nás Buffon Georges. Začněme tedy studovat, vzdělávat se! Přemožme své líné Já! „Nejmoudřejší lidé se podřizují svým vlastním příkazům,“ to je rada od Euripida.
Každá investice do vzdělání se nám bohatě vrátí! Investujme tedy do něj, neboť vzdělání je klíč ke všemu!
