Mount Everest: Vrchol i dno nejen v horách, ale i v životě!

Nejvyšší horu světa Mount Everest (8848 m n. m.) zdolávají dobrodruzi s různými náturami, s různými životními příběhy. Někdo si zdoláním kompenzuje rány z minulosti, někdo (si) dokazuje, že má vysokou hodnotu, odvahu, sílu, um… Někdo prahne po obdivu, někdo po adrenalinu. Při obtížném výstupu a sestupu si lidé často sáhnou na dno svých sil a poznají i velmi dobře skrytá zákoutí své mysli. Stejně, jako na vrcholu nebo na dně v životě, kdy se nejvíce odhaluje charakter.

„Největším uměním je ve štěstí neztratit rozvahu a v neštěstí klid.“
Victor Hugo

Nízké teploty, skály, led, hluboké pukliny, laviny, strmé stěny, mrtvá těla, možnost (nečekané a silné) sněhové bouře a větru až o síle orkánu, silné sluneční záření, ve vzduchu pouhá třetina kyslíku (houstne krev, hrozí infarkt, mrtvice, otok mozku – při něm může nastat šílenství i smrt), riziko akutní horské nemoci, dehydratace, vyčerpání, omrzliny, úbytek tělesné hmotnosti, bolest hlavy, kašel a další dýchací obtíže… Děsivých rizik a problémů má tento obr spousta.

Pokud člověk přežije a (tam) objeví (znovu) své čisté, dobré, milující, spokojené JÁ (váží si pak i „pouhého“ vzduchu), dostává se ještě do konfrontace s okolím. Party horolezců drží zpravidla při sobě (opomineme-li vrcholem posedlé turisty – davy –  jdoucí slepě za triumfem), avšak vnitřní problém nastává, potkají-li horolezci/dobrodruzi příliš vysoko umírajícího. I když je člověk morálně založen, s láskou a mírem v duši, v tak extrémně vysokých polohách by mohla jeho pomoc znamenat přinejmenším ztrátu času, v nejhorším (sebe)obětování i ohrožení ostatních (např. „zácpou“ – „zpožděním“ by mohl ohrozit druhé).

Horolezci či šerpové mohou (mají-li rezervy) poskytnout kyslík, vodu, potravu… pokusit se raněného probrat, namotivovat, ale nemohou ho operovat, uzdravit, odnést do nemocnice ani do nejbližšího tábora. Podle dokumentárního seriálu: Nezdolný Everest, by taková záchranná akce, pro jednoho vážně raněného muže, vyžadovala sílu dvaceti mužů. Mohou u něj zůstat, snažit se o zázrak, riskovat vlastní životy (neboť tam hraje roli každá minuta, ať už kvůli proměnlivému počasí, mrazu nebo celkově život ohrožujícím podmínkám), obětovat se, nebo mohou jít dál. Toto dilema zažívají především šerpové, jedni z největších hrdinů, kteří horolezcům pomáhají s nákladem, připravují tábory, zajišťují vodu, jídlo, kyslík, šplhají na vrchol s předstihem, aby zajistili lana, žebříky… a poté doprovází, kontrolují, motivují a mnohdy zachraňují horolezce, neboť často mají pocit, že „je mají plně na starost“. Za svou riskantní práci mají velice dobře zaplaceno, ale nejsou placeni za to, aby za klienty položili život.

Největší problém vidí šerpové v klientech nevyrovnaných, kteří se oddělili (ať už vlivem pošramoceného charakteru či výškového šílenství) od intuice, vnitřního kompasu, rozumu, poslušnosti, sebeuvědomění, svědomí. 100 % totiž není pomoci tomu, kdo pomoc odmítá.

Při pomoci tomu, komu není pomoci, by riskovali svůj život i životy dalších klientů, které by mohli zachránit, kdyby byli naživu a k dispozici. Proto má hora téměř 300 obětí… I zkušení, silní a snaživí šerpové vědí, že nic“ může být mnohdy to jediné, co je možno udělat.

Vymoženosti moderní doby minimalizují ztráty na životech, avšak příroda (osud, karma) má poslední slovo. I ve filmu Everest bylo řečeno: „Poslední slovo má hora.“

Co nás hora může naučit?

  • Neobětujme se, když to nemá cenu.
    TIP: Oběť a viník + Nejdřív zachraň sebe, pak až druhé
  • Opakováním útrap útrapy nezmizí, nestaneme se vůči nim imunní, jen je potlačíme, ale ve výsledku riskujeme víc a víc.
  • Dejme na intuici.
  • Příroda si vždy zaslouží respekt.
  • Hrdiny jsou často ti, o kterých se nemluví. Jsou tak dobří, až jsou skromní – nečekají uznání, dělají to jen proto, že je to správné. Važme si hrdinů.
  • Nic není samozřejmost.
  • Nepořádek v hlavě ovlivňuje životy.
  • Každý za svou chybu zaplatí.
  • Malý problém v základním táboře může být smrtelný na vrcholu. Každý problém může být zlomový, je potřeba ho vyřešit, než půjdeme dál.
  • Těžké chvíle prověří charakter.
  • Jediný způsob, jak zvládnout zónu smrti, je: nebýt v ní dlouho, odejít z ní jak jen to lze. V zóně smrti tělo samo sebe zevnitř devastuje, z venku zase mráz… Stav, jenž může přijít před koncem života (dojem, že je vše fajn, že je například horolezci vedro atd.) je pouhým šílenstvím – nevěřme šílenství, nevěřme falešnému.
  • Lidský život má větší cenu než jakýkoli vrchol či úspěch.
  • Hora nikam neuteče. Uvědomme si, za čím chceme „pospíchat“, za čím nikoli.
  • Osobní prospěch a triumf nemůže být víc než morální a lidské hodnoty. Kdo jde za svým nevnímaje bolesti a trápení druhých, může sice dojít na vrchol hory, ale ne na vrchol bytí, ne ke spokojené duši.

„Každý se dokáže učit z vlastních zkušeností a chyb, ale jen moudrý člověk se dokáže poučit z chyb druhých.“ 
Autor neznámý

„Můj Everest není Tvůj Everest. Tvůj Everest není můj. My všichni máme Everest. Každý z nás. Někdy je vrcholem doslova Mount Everest, ale většinou náš vrchol leží hluboko uvnitř nás. Vyzývá nás, abychom vstali, abychom dělali to, co jsme předtím považovali za nemožné a abychom byli tím, čím jsme vždy z hloubi duše chtěli být. Vím, že jsem našel svůj Everest, když mě má duše zuřivě pošťuchuje, dokud neposlouchám.“ 
TA Loeffler

„Člověk by měl chodit na hory jen se sobě rovnými.“
Reinhold Messner

„Při všech mých horolezeckých akcích nejsou nejdůležitější úspěchy nebo sláva. Nejdůležitější je nakonec poznávání sebe sama. Poznatky, které jsou stále nové a učí mne najít nový vztah ke svému okolí, ke světu.“
Reinhold Messner

„Můj dědeček mne brával na procházky v horách a mnoho toho nenamluvil. Naučil jsem se od něj poslouchat ticho. A pro mne je poslouchání to nejdůležitější: Poslouchat se navzájem, poslouchat, co lidé říkají, poslouchat hudbu.“
Claudio Abbado

„Láska hory přenáší, ale s blbostí ani nehne.“
Jiří Žáček

„Až spatříš z vrcholku hory, že jsou tvé otázky rozhřešeny, říkáš si: „Jak to, že jsem to předtím nepochopil?“ Jako by předtím bylo co k pochopení.“
Antoine de Saint-Exupéry

„V horách jsem byla nezávislá na konkurenci. Nemusela jsem se starat o pohrdavé chování ostatních. Můj pocit méněcennosti zmizel.“
Džunko Tabei

„Když jsi na vrcholu, pamatuj, že jsi teprve v půli cesty.“
Nezdolný Everest (dokumentární seriál)

„V horách se cítím méně osamělá než v živých londýnských ulicích. Mám pocit, že se tam někdo na mě dívá.“
Alison Hargreaves

„Nikoho nelze vystrkat po žebříku, když neleze aspoň trochu sám.“
Andrew Carnegie

„Žádná hora nestojí za lidský život.“
Walter Bonatti

„Kdo nenajde klid v sobě, zbytečně jej hledá jinde.“
François de La Rochefoucauld

TIP: V děravých botách nikam nechoďte


 

Tags: , , , , , , , , , , , , ,

O autorovi: Iva Preislerová

 

 

Další články v kategorii Myšlení

 

Buď první a přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

 

 
 
 
 
 

Už také na Instagramu!

 
 

Doporučujeme