Káva: Kulturní a společenský fenomén

Kultura kávy paradoxně vděčí za svůj objev etiopským kozám. Právě jim můžeme děkovat za možnost probouzet se s vůní kávy, scházet se nad šálkem s dobrými přáteli a těšit se na odpolední siestu u lahodného tmavého moku. Káva je fenoménem! Není jen vidinou brzkého povzbuzení, s jejím pitím je spojeno mnohem víc. káva

Co nám káva přináší?

Na jedné straně povzbuzuje díky kofeinu, na druhé straně obsahuje adenosin, který způsobuje únavu a navozuje spánek. Pod vidinou vypité kávy si vytváříme pocit uspokojení a získání energie. Lidé si na kofeinu vypěstovali závislost. Lékaři však kávu nezakazují. Jestliže si chcete užít alespoň malé nešvary, a slovo nešvar by mělo stát v uvozovce, vychutnejte si svoji oblíbenou kávu a nepropadejte panice, že jste své tělo vystavili nebezpečnému riziku. V rozumném množství si kávu můžete dopřát a spolu s ní i blahodárné účinky. Kofein v těle například stimuluje tukovou zásobu jako zdroj energie a oddaluje únavu i svalovou bolest.

Káva jako omílané téma – o její existenci se tradují i legendy

Okolo roku 850 žil v Habeši pasák koz Kaldim a ten každý den vodil své stádo na pahorky, kde rostly neznámé zelené keříčky. Kaldim si všiml, že si je stádo oblíbilo a neobvykle po ozobávání keříků ožívá. Jelikož se kozy po bobulích neotrávily, rozhodl se, že je ochutná a zaznamenal jejich neobvyklý účinek, o kterém se rozhovořil i před opatem tamního kláštera. Opat měl však na bobule zcela jiný názor a po domněnce, že jsou výplodem satana, vhodil bobulky do ohně. Při pokusu o zničení se zrnka začala pražit a vůně opata přesvědčila k jejich záchraně. Podal zrnka ostatním mnichům v klášteře, postupně je drtil a míchal s vodou, nápoj se rychle uchytil a mniši si ho oblíbili.

Historie kávy

Snad právě díky této legendě se stala Habeš neboli Etiopské císařství pravlastí kávy. Historie kávy patří do arabského světa a právě Arabové ovlivnili její rozšíření. Postupně se kávová zrnka začala šlechtit a její příznačná vůně si získávala stále víc obdivovatelů. První kavárna vznikla v Káhiře v 16. století. První kavárny se zasloužily o vznik jakéhosi ,,obřadu“, ke kterému se pojí debaty a příjemné posezení v kávové atmosféře. Díky prvním kavárnám se začala tato obliba šířit do ostatních zemí. Na našem území se káva objevila koncem 17. století prostřednictvím pouličního prodeje. V 18. století si v Praze otevřel kavárnu Turek Achmet a na konci století se její pití zařadilo ke společenskému životu.

Kvalita a příprava dělá hodně

Když vám barista nedokáže připravit kvalitní kávu, může vám přivodit i bolest žaludku a v tom lepším případě vás odradí od dalšího pití kávy nebo od návštěvy dané kavárny. Chutná káva a její kvalita je závislá na čerstvosti zrn, jejich uchovávání, samotné přípravě a teplotě vody, kterou se rozemletá zrnka zalévají. Voda by měla dosahovat 90°C a zrnka by se měla uchovávat v chladu, tmě a vakuovaném sáčku. Čistota šálků a kávovarů by měla být samozřejmostí.

Čtěte také: Kopi Luwak: Více něž jen nejdražší káva na světě

Holdujete kávě z kelímku?

Hektická doba si vyžaduje zjednodušení a přizpůsobení. Uspěchaný životní styl si vynutil praktičtější kávový servis. Papírový kelímek však narušuje tradiční způsob zmíněného ,,obřadu“. Šálek kávy si vychutnáte lépe v přítomnosti přátel, v pohodlném křesle, nad novinami či v příjemném interiéru kavárny.  Pití kávy se stalo rituálem, a nad jejím šálkem se v kavárnách rodily inspirující myšlenky. Řada lidí si kávu v kelímku spojí s fastfoodovým trendem, ze kterého také coffee to go vychází. Průkopníkem kávových kelímků je kavárenský řetězec Starbucks, držící si klienty přes čtyřicet let. Na českém trhu je oblíbeným řetězcem Crosscafé nebo Costa Coffee. Zda je pití kávy v kelímku barbarské či není, záleží pouze na vašem úhlu pohledu, jisté však je, že díky kelímkové možnosti si můžete vychutnat kvalitní kávu z oblíbené kavárny a nemusíte si v práci mačkat knoflík u prvního levného automatu.

Nespočet chutí, vůní a velikostí

Kavárny jsou pro dnešní zákazníky více než vstřícné. Kávu si můžete vychutnat v těch nejrůznějších variantách. Podle potřeby a únavy si objednáte různé velikosti šálků či kelímků ale také nejrůznější kombinace chutí, sirupů, pěn a obrázků.  V poslední době se rozmáhá populární cafe art.

,,Jediným smyslem těchto míst je, aby se lidé bez jakékoliv rozhodovací schopnosti museli rozhodovat, jen aby si mohli koupit kafe. Malé, velké, bílé, černé, s kofeinem, bez kofeinu, nízkotučné, netučné atd. Karamelové cappuccino, moca frappuccino grande…Takže lidé, kteří nemají ani ponětí, co dělají, nebo čím jsou, mají za pouhých padesát nejen kafe, ale jednoznačně definovaný smysl sama sebe.“ – Tom Hanks, film Láska přes internet

Dekorované šálky plné nadýchané pěny si můžete vychutnat ve stylizovaných kavárnách, jejichž významy se od počátků mnohokrát pozměnily. V 19. století byly kavárny centry politického dojednávání, středem myšlenek národního obrození a setkávala se v nich intelektuální a umělecká vrstva obyvatel toužící především po rozhovoru. Postupně se však motivace klientů změnily. Lidé si kavárny vybírají podle kvality kávy, podle interiéru či podle obsluhy, podle lokality nebo zkrátka podle toho, zda dávají přednost velkému značkovému řetězci nebo domácí malé kavárničce.

Kultura a filozofie kávy

Káva není jen černě obarvenou vodou. Její pití je zážitkem, rituálem a je potřeba mu vyhradit určitý čas. Káva by vás měla povzbudit, pohladit, naladit a hlavně by měla dobře chutnat. Kavárny byly a jsou centry kulturního a společenského dění, tato místa ovlivňují setkávání a poznávání lidí, zde se konají obchodní schůzky, vznikají tu rozhovory a píší se v nich knihy. Káva byla a je fenoménem doby a na její potřebu se odkazuje řada amerických sitcomů. Existuje herec, který by se po scéně neprošel s papírovým kelímkem značky Starbucks?

Každý pes jiná ves, každý kraj jiná káva

Příprava a rituály podléhají zvykům jednotlivých zemí. Italové jsou známí malým silným piccolem a především vynálezem profi kávovaru Faema. Francouzi holdují slabé kávě v častějších dávkách, ale velmi si zakládají na stylu kaváren. Američané dlouho postrádali kvalitní výběr kávových zrn, dnes jsou oddaní značkám velkých kávových řetězců, jimž vévodí Starbucks. Rakušané nedají dopustit na slavnou kávu se šlehačkou a seveřané si potrpí na kvalitu. V Británii se nedá dopustit na čaj s mlékem a v asijských zemích si lidé dopřejí čaj častěji než kávu.

„Káva musí být horká jako peklo, černá jako ďábel a sladká jako láska.“
Charles Maurice de Talleyrand

Mnohem více o kávě zjistíte na: piccoloneexistuje.cz

© Barbora Mikysková


 

Tags: , , , , , , , ,

O autorovi: Martin Olejník

 

 

Další články v kategorii Jídlo & Restaurace

 

Buď první a přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

 

 
 

Přihlašte se k newsletteru


poskytuje MailChimp!
 
 
 
 
 

Už také na Instagramu!

 
 

Doporučujeme