Jaký je nejlepší věk pro začátek podnikání a pracování na vlastním snu? Přestože neexistuje jediná správná odpověď, většina úspěšných by s velkou pravděpodobností odpověděla: “Co nejdříve. Dokud jste mladí.” Proč by ale člověk nepočkal na více zkušeností? Odpověď zní – zóna komfortu. Člověk časem zleniví a těžko začínat zase od píky, když už máte léta. Navíc v mládí je člověk plný nadšení, a to je kolikrát to nejdůležitější. Jeff Bezos by však namítl: “Je jedno kdy začnete, hlavně že začnete.”
Jeff Bezos se narodil jako Jeffrey Preston Jorgensen, příjmení Bezos získal ve třech letech, když ho jeho nevlastní otec adoptoval. Technické nadání měl v sobě zakořeněné už od mládí. Vystudoval střední školu a poté se pustil do studia fyziky na Princetonské univerzitě, časem ale přešel na informatiku, ve které vynikal nad všemi svými spolužáky.
Po studiu se začal živit jako informatik na Wall Street pro různé společnosti. Oženil se a založil rodinu. Měl dobře placené místo a většina by se s tímto statusem spokojila a dál celkem šťastně žila. Vždyť mu bylo 30 let, co od života dál očekávat.
Bezose ale z poklidného života vyvedla tato věta, kterou si v roce 1993 přečetl v novinách: “Počet uživatelů internetu ročně roste 2300 procent.” Hloupá věta, namítl by jeden, ale Bezos v ní viděl velký potenciál a pro sebe velkou příležitost. Udělal tedy něco, co většina pokládala za nenormální čin, ve věku třiceti let dal výpověď z dobře placeného místa. Nešel ke konkurenci, jak by si ostatní mysleli, ani do předčasného důchodu. Změnil obor a později i svůj život. Začal od nuly.
Vytvořil podnikatelský plán cestou do Texasu, když jeho manželka řídila, a ve své garáži založil společnost Amazon.com. První internetovou společnost, zabývající se zpočátku pouze prodejem knih.
Dnes patří k nejbohatším lidem světa, je prezidentem a výkonným ředitelem Amazon.com. V roce 1999 jej magazín Time jmenoval osobností roku, na přelomu tisíciletí pak založil Blue Origin, společnost připravující lidské lety do vesmíru a vesmírné hotely. A minulý rok zakoupil i deník The Washington Post. A to uběhlo jen 20 let od rozhodnutí opustit svoji zónu komfortu.
Že máte vybudovanou kariéru, dobré peníze, určitou jistotu? Ale nebylo by lepší přece jen patřit mezi nejbohatší lidi na světě. Odpověď necháme na vás.
Zónu pohodlí je opravdu těžké opustit, právě na tom pracuji a musím říct, že je to doslova záhul. Jinak souhlasím s tvrzením, že začít se dá v každém věku. Jen chtít.
Přesně tak, je to o tom chtít a především podniknout potřebné kroky. Jsem velice ráda, že jste se rozhodl také vydat touto cestou a držím palce=)
Vyborny a inspirujuci clanok.
Přesně tak. Naprosto souhlasím. Opustit zónu komfortu je nesmírně těžké. Ale pokud se člověk umí správně namotivovat, jde to. Motivace je klíčem k opuštění zóny komfortu.
Nestačí jen opustit zónu komfortu, ale především být i kreativním a schopným člověkem. Proč to ostatní lidi nenapadlo, když tu větu také četli (počet uživatelů …)? Takže opustit zónu komfortu, ale zároveň se vzdělávat a reagovat na svět!!