Striktní dodržování pravidel je pro Japonce řazené mezi přirozenosti. Nejde však o dodržování jen tak nějakých pravidel – pravidla musí vést k cíli. A pro Japonce je cílem znamenitost až dokonalost. Ať jde o cokoliv, nezamíří níž než na tyto mety! Zmíněná pravidla však musí mít skálopevný základ a musí se bezpodmínečně opírat o hloubku podstaty člověka.
Úspešní chtějí vyhrát. Neúspěšní se snaží neprohrát.
Je tomu již nezanedbatelná řádka stovek a tisíců let, co tato pravidla začala vznikat. Pravidla nezformoval nikdo menší než tehdejší největší japonští zenbudhističtí myslitelé, kteří hledali odpověď na otázku: “Jaké jsou ty úplně nejzákladnější lidské potřeby?” To, co musí být bezpodmínečně uspokojeno, aby člověk dokázal fungovat naplno a vykazovat ty nejlepší výsledky. Dopočítali se k pěti nejzákladnějším potřebám – člověk musí jíst, pít, pracovat, komunikovat a bydlet (žít). Od té doby je na každou z oblastí upřena speciální pozornost a jejich cílem je dopracovat ji do naprosté dokonalosti. Schválně sami posuďte a hledejte, jak se jim tomu ve které oblasti doposud dařilo a daří.
1. Jídlo
První z potřeb je jídlo. Zmíníme-li japonskou gastronomii, napadne nás jistě především sushi (není však jediné). Připravit pravé sushi umí pouze mistři a lze si jej dopřát jen na málo místech, zato různých napodobenin je nespočet. Jak poznat pravé sushi? Základním pravidlem je to, že každý kousek je originálem!
2. Pití
Druhá část skládanky základních potřeb je věnována pití. U pití je pro Japonce typický například čajový obřad, který má svá striktní pravidla – od samotných příprav čaje až po znalost mnohých gest a etických zásad. Obřad by měl podle tradic trvat 4 hodiny.
3. Práce
Je vůbec nutné pitvat se v třetím kroku – práci? Jsou-li některé japonské firmy největšími firmami oboru na světě, mohli bychom to brát jako nějakou shodu okolností. Pokud je však v takřka každém oboru minimálně jedna z firem na úplné špici, o něčem to vypovídá. A řeknete-li v Japonsku “největší firma”, automaticky je to chápáno globálně – nejen na daném území! Pracovitost, píle, vytrvalost, pečlivost, detailní plnění úkolů – to je přístup, díky kterému mohlo být dosaženo gigantických úspěchů v celosvětovém měřítku. Především však svou práci musí mít každý rád – jelikož motivovat se k nudné práci i 12 a více hodin denně (což není výjimkou) lze jinak opravdu těžko.
4. Komunikace
U čtvrtého kroku – komunikace – jde především o přímost a upřímnost v jednání s druhými. Je tu však patrná propojenost i s ostatními potřebami – například technologie (práce), jež díky zemi vycházejícího slunce spatřily světlo světa. Zmiňme mobilní technologie – ačkoliv nejste komukoliv nablízku, můžete tuto blízkost simulovat například díky videorozhovorům. A díky nim komunikovat s druhými mnohem efektivněji.
5. Bydlení
Pátá a poslední z potřeb je o bydlení nebo soužití. Zde je velice patrná vkládaná kreativita a originalita. Japonci si holt vše dělají po svém a nebojí se experimentovat. Pohlédnete-li na zahrady, spatříte mnoho originální prvků, které dost možná nikde jinde spatřit nelze (Japonci kupříkladu svou zahradu staví a reorganizují nejen léta, ale i desetiletí). Ať už jde o jednotlivé části, jejich uspořádání atp. Skvělým příkladem je bonsaj – tisíce let šlechtěná minimalistická krása sama o sobě.
Na zmíněných základních kamenech stojí účinný přístup, který ukazuje tu moc a sílu “malé” země obrovsky ovlivňovat na globální úrovni nejen chod ekonomiky. Jak tedy shrnout přístup, který Japonci vkládají do každé činnosti a přináší jim dlouholetou prosperitu? Pevný, rozhodný a kreativní postoj překypující trpělivostí. V ničem bezhlavě nehazardují – raději se den po dni přibližují svému cíli, dokud ho jednoho dne nedosáhnou.
Závěrem je však nutno podotknout, že některá pravidla jsou vyhnaná až do extrémů a mají i stinné stránky se spoustou problémů. Nelze přesně označit ten “ideální přístup”. Toužíte však po ohromujících výsledcích? Pro úspěch můžeme tento přístup vřele doporučit! Je to skvělé téma k hlubšímu samostudiu o úspěchu. A nyní poslední otázka: Co si z japonského přístupu vezmeš ty?
Super článek! To je i odpověď na otázku jestli se Japonsko vzpamatuje z katastrofy která jej postihla. Já říkám, že díky těmto zásadám se vzpamatuje a rychleji než si kdo myslí. Všichni bychom si z nich měli vzít aspoň malinký příklad. Já osobně obdivuji jejich pracovitost, vytrvalost a jejich informativní média, která podávají objektivní a snadno ověřitelné informace. Ne jako naše masmédia, která na nás chrlí přehršel mnohdy zby ečných informací.
Ja zase vzdy obracim oci v sloup, kdyz slysim opevovani Japonska. Co treba poznamenat, ze maji suverenne nejvetsi statni dluh sveta? Ten jim driv ci pozdeji preroste pres hlavu a stahnou cely svet do krize. Nebo pocet sebevrazd v Japonsku? Je to zeme, ktera je v jistych smyslech uzasna, ale urcite si nezaslouzi takovy obdiv jaky se mu dostava.
Katastrofa, která JEJ postihla? Postihla celou planetu, vzpamatujte se… V této souvislosti vůbec nechápu celý článek. Jakoby se nic nestalo..
Informativní média? Vážně se vám daří najít objektivní informace o té jaderné havárii?
Naprosto souhlasím s kolegou, že Japonsko má obrovský dluh. Navíc tato země vede co se týče sebevražd. Tím nechci, snížit tradiční japonské hodnoty jako jsou nesmírná pracovitost, pečlivost a nesmírné pracovní nasazení.
Být na špici je možná fajn, ale otázkou je za jakou cenu.