Jak zlepšit paměť a naučit se mnohem víc?

Chtěli byste mít lepší paměť? Zapamatovat si toho více z knížky, kterou čtete nebo by vám stačilo, kdybyste si dokázali lépe zapamatovat jména lidí a místo, na které jste položili klíče?

V článku se dozvíte o 3 procesech, díky kterým funguje naše paměť. Nemusíte se bát vědeckého žargonu a mnoha teoretických poznatků. Zjistíte, jak funguje paměť a tuto znalost se naučíte využívat v praktickém každodenním životě. Budete si pamatovat více z knih, které čtete, lépe si zapamatujete jména lidí a konečně budete vědět, kde jste položili své klíče.

Nejprve bych rád zbořil mýtus mnoha z vás: Mám špatnou paměť! S tím už nemůžu nic dělat.

Každý máme skvělou paměť, i když si to zrovna nemusíte myslet. Paměť je tak obrovská, že i kdybyste se každý den po celý svůj život učili knihy nazpaměť, ani na konci života by nebyla paměť z poloviny zaplněná.

Jestliže poznáte správné metody učení, pamatování vám nebude dělat problém. Pojďme na to.

Ať už je to cokoliv, vždy se informace učíme ve 3 fázích:

  1. Konstrukce
  2. Přetváření
  3. Rekonstrukce

Každý proces si podrobně rozebereme. Rovněž vám navrhnu, jak ho můžete „vylepšit“, abyste zlepšili své zapamatování.

Konstrukce

Konstrukce je vůbec první fázi zapamatování. V této fázi se s informací setkáváte poprvé. Mozek ji zpracovává svými smysly a ukládá ji do paměti.

Typickým příkladem konstrukce je kupříkladu čtení knihy. Čtete si knihu a informace se snažíte zapamatovat. Dalším příkladem může být představování, když vám někdo říká své jméno. Mozek v této fázi přijímá informaci a snaží se ji uložit. S konstrukcí se setkáváte i tehdy, když klíče odkládáte na nějaké místo.

Při konstruovaní informace je nesmírně důležité soustředění. Svou pozornost byste měli věnovat pouze věci, kterou si chcete zapamatovat. Pokud se nesoustředíte, nezapamatujete si to.

Jakmile si jen tak otevřete knihu a začnete číst bez jakéhokoliv soustředění, zapamatujete si toho jen velmi málo.

Když se vám někdo představuje a vy už v tu chvíli myslíte na to, co povíte až na vás přijde řada, nezapamatujete si jméno člověka, který se vám představuje.

Pokud telefonujete a zároveň odkládáte klíče na nějaké místo, zapomenete, kde jste klíče položili.

Klíčem k zapamatování je tedy soustředění a hlavně rozhodnutí si něco zapamatovat. Jakmile se vědomě rozhodnete, že si něco zapamatujete, zůstane vám to v paměti po mnohem delší dobu.

Ještě než se příště pustíte do čtení, odpovězte si na otázky: Co si chci zapamatovat? Co pro mě bude důležité? Odpověďmi dáte mozku signál. Nasměřujete jeho pozornost k tomu, co by si měl rozhodně zapamatovat.

Až se vám bude příště někdo představovat, udělejte vědomě rozhodnutí, že si jeho jméno zapamatujete. Poslouchejte ho a nepřemýšlejte nad tím, co řeknete vy. Když vám daná osoba sdělí jméno, vnitřním hlasem si řekněte: Pamatuji si, že tohle je Jirka.

Když někam pokládáte klíče, řekněte si vnitřním hlasem, pamatuji si, že klíče pokládám …

Tato technika není nijak složitá, ale chvilku trvá, než se vám dostane pod kůži. Trénujte ji. Pokaždé, když na něco důležitého narazíte, řekněte si, že si to chcete zapamatovat. Skvělým trikem rovněž je, když si sami sebe představíte, jak informaci používáte.

Příklad:

Než se pustíte do čtení, očima si prolétněte textem. Následně si stanovte cíl a řekněte si, co si chcete zapamatovat a představte si, jak informace používáte (sdělujete je známým, píšete o nich v článku atd.). Tento postup vám zabere pár vteřin, ale nesmírně zlepší zapamatování.

Pozor na NE!

Jak už jste mohli sami zjistit, náš vnitřní hlas je velmi mocným nástrojem. Ale má jednu velkou chybku, nedokáže zpracovávat slovo NE.

Řekněte si: Tohle NEsmím zapomenout a mozek si to přetransformuje na: tohle smím zapomenout. Je tak velmi pravděpodobné, že danou informaci zapomenete.

Ode dneška k sobě mluvte kladně, bez záporů, říkejte: pamatuji si, namísto nezapomenu, nebo nesmím zapomenout.

Jak se učit na zkoušky se dozvíte v tomto článku.

Přetváření/Upevňování

Ve druhé fázi zapamatování mozek přetváří informace a ukládá je do neuronové sítě. Právě tato fáze je nesmírně důležitá pro pochopení a spojení stávajících vědomostí s novými.

Čím větší je síť našich stávajících znalostí, tím lépe si informace pamatujeme.

Příklad:

Nechte dva studenty, jednoho z práv a druhého z ekonomie, aby si zapamatovali fakta z právnického prostředí, se kterými se ještě nikdy ani jeden nesetkal. Vezměme ještě v úvahu, že jak student práv, tak ekonomie nemá o toto téma žádný zájem. Kdo to zvládne lépe?

Zcela jistě to bude student práv, jelikož má větší síť stávajících vědomostí. Jeho mozek si vytvoří více asociací a informaci si pevněji uloží do paměti.

Skvělou techniku, kterou můžete provést před tím, než se máte pustíte do učení něčeho nového je „aktivování sítě vědomostí“.

Jak to udělat?

Řekněme, že jste si koupili lístek na vcelku drahou přednášku o prokrastinaci. Abyste aktivovali svou síť vědomostí, udělejte následující: nastavte si časovač na 10 minut a vypište na papír nebo do počítače všechny myšlenky, techniky, vědomosti, které se vám spojují s prokrastinací.

Velmi často si uvědomíte, že už toho víte docela hodně. Ale hlavně tato technika nastartuje váš mozek a připraví ho na kvalitnější přijímání nových vědomostí. Jako bonus navíc upevníte znalost starých informací.

Možná si říkáte, jak využít tuto fázi zapamatování v běžném životě, třeba při pamatování jmen? Rovněž musíte aktivovat svou „síť vědomostí“. Ptejte se: Koho mi ten člověk připomíná? Není jeho chování někomu podobné? Apod.

Rekonstrukce

Posledním fází je rekonstrukce informace. To je tehdy, když „vytahujete“ informace z paměti zpět na povrch.

Pokaždé, když si informaci vybavíte, aktivujete síť neuronů, a tím pádem si informaci ještě pevněji zapamatujete.

Když se vás někdo zeptá, jak se jmenujete, odpovíte okamžitě a bez váhání, vůbec nemusíte přemýšlet. Je to tím, že si tuto konkrétní informaci po celý svůj život vybavujete, neuronová spojení jsou již nesmírně pevná.

Rada je tedy jednoduchá, pokud si chcete něco dobře zapamatovat, musíte si to často vybavovat.

Až se vám někdo příště představí, používejte často jeho/její jméno, oslovujete je. Informaci si můžete vybavovat i v hlavě. Když kolem vás projde člověk, který se vám před hodinou představil, řekněte si: tady se prochází Jirka.

Položte na stůl klíče, řekněte si, pamatuji si, že dávám klíče na stůl a po pár minutách si připomeňte, kam jste je dali.

Jakmile dočtete zajímavý článek na internetu, řekněte o něm svým známých, sdělte jim hlavní myšlenku. Nejen, že vytáhnete při konverzaci zajímavé téma, rovněž si informaci vybavíte, a proto lépe zapamatujete.

U rekonstrukce je velmi důležité prostředí. Jestliže si něco zapamatujete oblečení ve společenském oblečení, nejlépe se vám informace vybaví právě tehdy, když jste znovu ve společenském.

Jedná se vůbec o nejsnadnější paměťový trik. Pokud si chcete něco dobře zapamatovat, napodobte podmínky, které budou panovat tehdy, když si informaci potřebujete vybavit. Máte před důležitou prezentací v práci? Natrénujte si ji v místnosti, kde ji budete mít. Nebo se doma oblékněte do oblečení, které budete mít na sobě a použijte stejný parfém. Informace se vám u prezentace lépe vybaví.

Tento trik funguje i v představách. Řekněme, že si na testu nemůžete vzpomenout na důležitou informaci. Zavřete oči a představte si místo, kde jste se informaci učili. Velmi často se vám vybaví správná odpověď.

A s touhle kuriózní radou bych chtěl zakončit tento článek. Doufám, že se vám líbil a rady využijete už dnes.

Pamatujte, pokud si chcete něco zapamatovat, musíte udělat vědomé rozhodnutí, že si to chcete pamatovat. Ještě před pamatováním nasměřujte svůj mozek otázkami: Co si chci zapamatovat apod.? Víte, že čím větší je síť vašich vědomostí, tím lépe informace pochopíte a zapamatujete si je. Naučili jste se, jak tuto síť aktivovat. A v neposlední řadě jste si vědomi toho, že pokud si chcete něco zapamatovat, musíte si informace často vybavovat. Když si nemůžete vzpomenout, představte si místo, na kterém jste se učili.

Jestli se chcete dozvědět více o tématice efektivního učení navštivte stránky: jakserychlenaucit.cz


 

Tags: , , , , , , , ,

O autorovi: Martin Olejník

 

 

Další články v kategorii Myšlení

 

Buď první a přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

 

 
 

Přihlašte se k newsletteru


poskytuje MailChimp!
 
 
 

Už také na Instagramu!

 
 

Doporučujeme