Jak konečně začít a nezaseknout se v analyzační paralýze? Jak se zbytečně nezadlužit a jeden nevydařený nápad pak ještě nesplácet pět let poté? A jde vůbec začít i jen s pár tisícovkami v kapse a bez zkušeností? Tak přesně na tyto témata se dnes podrobně podíváme v další díle z mini série článků od Eleny Olivarez.
Znáte to, dostaneme nápad, super nápad (aspoň nám to tak připadá). Řekneme si proč to nezkusit a v tu chvíli začíná naše pátrací mise od stolu. Zapínáme počítač a už googlujeme o sto šest. – Jak na to, co bude potřeba, jak to dělali ostatní, jejich zkušenosti, rady, tipy… Uběhne hodina, dvě a my stále jen zjišťujeme informace. Je tam toho spousta. Nejde přestat googlit, protože na základě tohoto a tohoto článku mám ještě odkaz sem a sem, musím přece všechno zjistit, než se do toho skutečně pustím! Nejde jen tak začít…Další hodina v háji. Náš počáteční entuziasmus nás pomalu ale jistě opouští. A v naší hlavě a i srdci se pomalu začíná usídlovat pocit nejistoty, zmatenosti a strachu.
Tady pozor, ač se to nezdá, průzkum u stolu je vysoce návykový. Věřte mi. A co je nejhorší, dává nám iluzi pohybu vpřed, ale ve skutečnosti nás jen drží na místě. Pořád je co se učit. Vždycky naleznete další co když… A víte, co je na tom úplně největší paradox? Můžete si TO jakkoli skvěle naplánovat, můžete mít naprosto bezchybný byznys plán, ale nakonec, v reálu, může být a často i je všechno úplně jinak.
Jakmile začnete s průzkumem u stole, začne to být stejné jako kdybyste se rozhodli zapnout všechny programy ve svém počítači najednou. I kdyby jste měli nejvýkonnější počítač, počkejte chvíli a uvidíte, co se stane…zasekne se. A přesně tohle nastává, když začnete svým průzkumem u stolu. Najednou vás to pohltí, zahltí, zastavíte se a skončíte víc zmatení než předtím. A čím víc o tom začnete přemýšlet, tím spíš se do ničeho nepustíte. Takže stop. Nezapínejte google, neukládejte si 200 odkazů jak na to a ani už nechoďte do knihovny pro další knihu. Místo toho začněte.
Cože, teď hned? Ano, teď hned. Nemusíte přece vidět celé schodiště, abyste mohli vykročit. Místo toho, abyste započali svou pátrací misi, si napište a rovnou i udělejte ty kroky/krůčky, které byste mohli udělat. Ano, teď hned. A…udělejte je.
Pokud patříte do klubu perfekcionistů, stejně jako já, tyhle slova se vám moc nelíbí. Jenže jiná cesta není. Jestli chcete vůbec někdy začít. A tak možná štěstí, že jsem na to měla měsíc a ne rok. A celkem jasný termín – advent. Když to nestihnu, smůla. Když nezačnu teď, nezačnu nikdy. A tak jsem dala sbohem průzkumu od stolu. Věděla jsem jak na to? Ne, absolutně. Ani nevíte, jak mě lákalo zapnout počítač a začít googlit, ale věděla jsem, že jestli takhle začnu, bude to začátek konce. Jak ale začít, když nevíte jak a nemáte špetku zkušeností? Jednoduše, napište si na flipchat/papír co umíte, od čeho se můžete odrazit a co byste na základě toho mohli udělat ještě dnes/teď.
Nehledejte v tom vědu ani složitost. Od čeho byste se mohli odrazit? Udělat fb stránku, založit webovky či blog zdarma, vytvořit leták, napsat si šablonu emailu? Nikdo po vás nechce, abyste vytvořili mistrovské profi dílo, jde jen o to začít a udělat první krok. Já udělala web zdarma a první krok byl za mnou. Byl dokonalej? Absolutně ne. Ani jsem nevěděla kde to bude a ani jsem neměla žádnou domluvenou smlouvu s dodavatelem se zbožím. Přesto jsem je udělala. Důvod proč co možná nejdříve udělat první krok je prostý-nakopne vás to dál k dalším krokům.
Co můžete udělat teď hned? Co myslíte, že byste zvládli udělat a od toho se odrazit? Už víte, tak to udělejte.
A teď se dostáváme k další otázce, pokud se nechcete zbytečně zadlužit, vydat se z peněz a všechno vsadit jen na jednu kartu, budete to muset udělat jinak. Vždy existuje jiný úhel pohledu a pokud se vám ten starý zavedený model jak začít, jak se prodat a podobně nelíbí. Udělejte to jinak.
Ono totiž, ať už chceme začít v jakémkoli oboru či rozjet jakýkoli projekt, vždy existuje rádoby vyšlapaná (ne)jasná cestička “jak na to”. Kde slyšíme a čteme, ze všech stran, co všechno budeme do začátku potřebovat, bez čeho se neobejdeme a kolik na to budeme potřebovat. A tady nám většinou přeběhne mráz po zádech. Tak třeba, kdybyste se rozhodli, stejně jako já ani ne za měsíc uspořádat vánoční trhy, které by probíhaly po dobu 5-ti týdnů vždy od pátku do neděle, jaký postup by měl následovat, aneb, co říká většina (přeskočím jen ten okamžik, kdy všichni kolem řeknou, jestli jste se nezbláznili a o nic takového se raději ani nepokoušejte):
– zjistěte si informace, co možná nejvíce informací o tom, co všechno budete potřebovat, jaká povolení atd. (nejlépe tak, až se vám bude z uší kouřit, musíte přece vědět všechno, no a co, že je tu riziko, že uvíznete v analyzační paralýze)
– najděte vhodné prostory a dopředu zaplaťte uvedenou cenu za pronájem a plaťte i za ty dny, kdy tam nebudete (nepokoušejte se smlouvat, tady nejste na tržišti, nějaká pravidla přece musí být a připravte si tak cca 20-40 000)
– vyberte vhodné zboží, tak aby odpovídalo vaší představě a zaplaťte za něj (počítejte minimálně kolem 100 000)
– zaplaťte za reklamu (dejte ji všude, aby byla efektivní a připravte si minimálně kolem 50 000)
A….můžu pokračovat dál. Tohle je jen základ. Když se na to podíváte, udělá se vám špatně. Alespoň mě by se udělalo, jít na to starým dobrým způsobem. A zřejmě bych šla od toho. Protože při pohledu na tohle všechno víte, že vaše hlava bude vypadat jak pátrací balon a budete potřebovat minimálně čtvrt mega, dát to všechno do kupy a přitom vám nikdo nezaručí, že to všechno vyjde. To ale nevadí, šup, běžte a udělejte první krok. Děkuju nechci, takhle nechci. Tady je bod, kde se většina lidí zasekne. A upřímně, nedivím se. Ok, takže jak to udělat JINAK? Tohle je zásadní otázka, kterou je potřeba si vždy položit, pokud nechcete jít starým dobrým způsobem.
Podívejte se na to z jiného úhlu, tak jak by většinu ani nenapadlo. Ano, vyžaduje to přemýšlení. A ano, nikdo jiný to za vás neudělá. Napište si na flipchart/papír Jak to udělat jinak a hledejte odpovědi. Pokud vás ani po půl hodině nic nenapadne, zkuste to zase jinak. Zkuste si napsat, co nechcete (to vám nebude dělat takový problém, většina lidí ví spíš co nechce, než chce) a pak přemýšlejte, jak nejlépe byste se tomu vyhnuli. Budete se divit, ale tímhle způsobem mnohem rychleji naleznete odpovědi, právě na to JAK to udělat JINAK:
Nejlépe vám to ukážu zase na sobě. Jak už jsem říkala, vynechala jsem prohlížeč a raději hned udělala první krok (důvod je jasný-první krok vás skvěle nakopne k dalším krokům) a pak přišla na řadu otázka, jak to udělat jinak. Šla jsem do pracovny a na flipchart si velkým písmem napsala JAK? Tabuli si rozdělila na dvě poloviny – Co nechci a na druhou část jsem pak postupně hledali způsoby, jak by se tomu dalo vyhnout. Čím víc odpovědí na “jak” začnete psát, tím spíš vás to i nasměřuje na cestu, která by vás na začátku ani nenapadla.
Při hledání odpovědí, co se týkalo vhodných prostor, mě najednou napadlo, že spousta spolků, organizací či charit může mít nádherné prostory, které často nejsou na internetu publikované jako prostory k pronájmu a to i přesto, že jsou celoročně nevyužité. A proč to vlastně celé nepropojit? Vždyť o čem jiném vlastně Vánoce jsou, alespoň v období Vánoc bychom si měli uvědomit to nejdůležitější. To, jaké máme v životě štěstí, když můžeme dělat to, co nás baví. To, že můžeme trávit čas s našimi nejbližšími. A to, že i když nás někdy bolej záda, tak přesto jsme jinak zcela zdraví a schopni se sami pohybovat. Jenže ne všichni takové štěstí mají. A tak jsem nejen našla vhodné prostory, ale část výtěžku byla předána na dobrou věc.
Čím víc budete hledat odpovědi, tím víc jich najdete. V mém případě to pak znamenalo 0 korun za zboží (domluvila jsem se s obchody na komisním prodeji). 0 korun za reklamu (o trzích se zmínilo několik blogerů zajímající se o vintage styl plus webové stránky, kam šli přidávat akce z okolí zdarma). A “zdarma” pronájem nádherných prostor.
Zní to celkem pohádkové, ale nezapomeňte, že největší investicí toho všeho byl můj čas. A náš čas je to nejdůležitější co vlastně máme. Nepřestává mě udivovat, kolik lidí se jen obává toho, že když do toho půjdou, co když přijdou o příliš mnoho peněz. A už vůbec se nezajímají o to, kolik jim to může vzít času. Peníze byli, jsou a budou a jestli o ně s tímhle projektem přijdete, no jo no, přesto to neznamená, že s jiným je zas nemůžete vydělat zpět a mít jich i více. Ale pokud do něčeho budete investovat týden, měsíc či rok života, nebudete si ho moci už nikdy koupit zpět.
Než jsem se do toho pustila, přemýšlela jsem hodně právě nad otázkou co se týká času, v té době jsem pracovala na online kurzu, měla rozjednaných několik konzultací při sales mentoringu a věděla jsem, že jakmile do toho půjdu bude to znamenat jet nonstop dva měsíce v kuse…
A tak, než se do něčeho pustíte podívejte se na to i z tohoto úhlu, bude váš čas stát za to? Moje odpověď zněla ano. Ano, protože získám novou zkušenost, Ano, protože si splním další sen, Ano, protože si chci ověřit zda skutečně jen záleží na schopnosti prodat a mít správný postoj, které pak dál využiji při svým školení. Ano, protože mohu podpořit díky vydělaným penězům podpořit méně šťastné/zdravé, než jsem já. A ano, protože vytvořím neopakovatelné místo pro každého svého zákazníka, pro kterého se jakoby zastaví čas a bude si moct vychutnat kouzlo vánoc.
Pokud vaše odpověď zní ano, a věříte, že váš investovaný čas bude stát za to… Tak na nic nečekejte. Obloukem se vyhněte analyzační paralýze. Udělejte první krok a začněte hledat jak to udělat jinak a přesně podle toho ještě dnes postupujte.
