Když se v roce 1945 objevila na pultech knihkupectví kniha Pipi Dlouhá punčocha, její autorka Astrid Lindgrenová musela čelit obrovskému náporu kritik. Je si prý vědoma, že nese za svou hrdinku zodpovědnost? A je si vědoma toho, že Pipi je vzor pro děti velice nebezpečný, kdyby se jí nechaly inspirovat? Děti nemají být vychovávány výstředně (jako Pipi), nesmějí si myslet, že mohou dokázat vše, po čem touží (jako Pipi) a otázka peněz je pro děti v útlém věku nepříspustná (narozdíl od Pipi). A tak zatímco si malá, pihatá a zrzavá hrdinka získávala srdce dětí, pobouřila také mnoho jejich rodičů.
Postupem času se však začalo ukazovat, že Pipi není pohádka stvořená pro malé naivní čtenáře, nýbrž je určena nám všem, kteří si plníme své vlastní sny! Však se jejími osudy můžeme nechat inspirovat:
Je bohatá a vždy bude
Pipi dostala kufřík plný zlaťáků od svého otce námořníka. Zdá se, že peníze jí nikdy nedocházejí, naopak se množí a ona se cítí neustále bohatá. Zná hodnotu peněz a umí je šikovně využívat.
Nic pro ni není nemožné
Letět balonem, cestovat lodí, uzvednout koně nebo nakoupit dárky pro celou školu. Není nic, co by naší Pipi mohlo odradit, zastavit, vynervovat. Nevěří v limity, překážky ani boje. Stojí si za vším, co podnikne.
Žije si tak, aby byla šťastná
Pokud něco opravdu charakterizuje Pipi, pak je to dobrosrdečnost, citlivost, štěstí. Žije si ve své vile Vilekule s opičkou a koněm, o které se stará. Má své věrné přátele Aničku a Tomíka a fascinuje svou spontánností všechny okolo. Je vychytralá a umí si poradit i se zloději. Vše řeší ale s ohledem na ostatní a je tak zářícím příkladem široko daleko.
Nikdy není průměrná
A nikdy nezapadne v davu! Nechce se za každou cenu lišit a nechová se výstředně, zná ale svou osobnost, svůj esprit a podle toho se i obléká, mluví, jedná. Ví, že každý jsme nezaměnitelný originál, co si zaslouží pozornost.
Ráda se s ostatními dělí o to, co dostala
Umí moudře užívat jak svých peněz a nakoupit dárky chudým, ale dělí se i o zážitky, zkušenosti a příběhy. Je štědrá i ke svým oponentům zlodějům a nikdy nezapomene dát ještě něco navíc. A všechno to dobro se jí vrací v několikanásobně větší míře…
Autorka Astrid Lindgrenová pomocí této pohádky nechala ty nejmenší vstoupit do kouzelného světa, který ovšem není nereálný. Nejsou v něm kouzla, ani nadpřirozené bytosti. Je tam jen mnoho duchovních zákonů, jež vedou ke stejně neuvěřitelnému a krásnému životu, jako měla Pipi. A ti nejmenší čtenáři vždy někde uvnitř věděli, že to není pohádka, že i oni tak mohou žít.
S příchodem různých myslitelů hlásajících myšlenky úspěchu se ke knize o dětské hrdince vrací i sami rodiče. Hledají tam východiska a nové způsoby myšlení, snad i filosofii. Už dávno nevychovávají své děti k tomu, aby byly průměrné, ale aby nikdy nezapadly v davu.
Malá nepřehlédnutelná zrzka s každou punčochou jinou se už dočkala jak filmové, tak divadelní premiéry a patří do kategorie příběhů, ke kterým se budou vracet ještě mnohé generace po nás. Astrid Lindgrenová byla vlastně geniální a poděkování za Pipi se ji nakonce dostalo – právě tímto dílem se stala světoznámou dětskou spisovatelkou!
