Nápad se zrodil roku 1958. Jeho autorem byl umělec Oliver Weismuller, který měl od magistrátu Los Angeles za úkol udělat z již dost pěkné tváře prominentní čtvrti Hollywood pořádnou krasavici. Povedlo se. Zvlášť ten chodníček slečně opravdu slušel. Jako centrum byla vybrána ulice Hollywood Boulevard, ale zasahoval i do kolmých ulic. Na oceněné v oblasti zábavního průmyslu zde čekalo 2500 růžových hvězd, připravených nosit jejich jména, a emblém značící obor, ve kterém vynikly. Jenže to by nebyla Amerika, aby stačil jen tak “malý” počet volných míst. Jenom v prvních šestnácti měsících jich bylo zaplněno 1558! Problém byl i v tom, že někteří umělci zde byli vícekrát, protože uspěli ve více oborech činnosti. Bylo zkrátka potřeba tu hvězdnou kupu poněkud umravnit, aby nedošlo k velkému třesku a nevznikla černá díra. Podařilo se. Každý jedinec mohl být oceněn jen v jedné kategorii a galaxie přibývala zhruba jen o dva hvězdné členy za měsíc. Přesto bylo v roce 1994 zaplněno víc než 2000 míst. Velká tragédie to ale nebyla. Nakonec i vesmír jeví rozpínavou tendenci, tak proč by nemohl také hollywoodský Chodník slávy? Nebyl důvod ho nerozšířit až na dnešní podobu, to jest po ose západ – východ v Hollywood Boulewardu a po ose sever-jih v sérii rovnoběžných ulic, začínajících La Brea Avenue a končících Gower Street. Místa je tu zase dost.
Pokud se chce někdo přidat k již oceněným, musí podstoupit přijímací proceduru u organizace Hollywood Historic Trust. Ta je zcela soukromá, takže nestačí jenom splňovat kriteria umělecká (tj. úspěch i přínos v oboru a alespoň pětiletá aktivita), ale i finanční a organizační. Zkrátka, na to aby si někdo zasloužil hvězdu, je také potřeba zúčastnit se slavnostní ceremonie a být schopen si tuhle parádu zaplatit. Není to úplně nejlevnější. V současnosti to dělá 25 000 dolarů. Ale ne, nebojte se, že by herci, hudebníci a ostatní museli obětovat cenný obnos ze svých “skromných” příjmů. Naštěstí se vždy najde nějaký sponzor, který potřebnou částku uhradí. Sponzor také často pomáhá svému chráněnci v tom, aby ho vůbec komise Hollywood Historic Trust začala považovat za vhodného kandidáta k ocenění. Celý proces rozhodování je ale pro mnohé dosti záhadný a plně mu rozumí zřejmě jen členové komise. Na někoho se zkrátka dostane hned, jak to pravidla umožní, na někoho později. Fanoušci dosud neoceněné celebrity se nemusí strachovat, že její smrtí by skončily všechny naděje kvůli fatální nemožnosti účastnit se slavnostního uvedení nové hvězdy na chodník. Po uplynutí lhůty pěti let od skonu je možné uvažovat o jejich zvěčnění na chodník slávy in memoriam.
Všichni, kteří splní velmi náročné podmínky, se ocitnou v dobré společnosti. Je zde Gregory Peck, Greta Garbo, Arnold Schwarzenegger. Najdeme zde i celebrity, které jsou živé pouze na plátně, jako například Mickey Mouse, rodinka Simpsonovic nebo Godzilla. Je ale třeba podotknout, že minimálně poslední jmenovaná se slavnostní ceremonie zúčastnila!
Význam Chodníku si uvědomuje i vedení města Los Angeles, které ho prohlásilo roku 1978 za městskou památku. Pro fanoušky zábavního průmyslu je pak poutním místem. Není výjimkou, že pokud se jejich idol dostane do potíží, nebo dokonce zemře a má hvězdu, nosí mu sem jeho příznivci květiny. Oliver Weismuller zkrátka krásku jménem Hollywood jen tak neučesal, nýbrž jí dal i šperk, kterým se může pyšnit až do skonání věků.
