Burdž Chalífa: Dubajský nejvyšší vykřičník mezi otazníky

0
21
Ten den dopadalo všechno světlo světa i globální pozornost na Dubaj, a když po setmění vytryskly fontány ohňostrojů, srdce mnohých se naplnilo štěstím a radostí – lidstvo pokořilo další hranice, lidstvo dokázalo opět vybudovat další svůj triumf a opět se posunulo vpřed. Taková je přece lidská podstata! Již nesešlo na tom, jaké problémy stavbu potkaly, kolikrát musela být přehodnocena, kolik zdrojů financování se na ni muselo podílet, Burdž Chalífa je na světě a je dalším důkazem lidského ducha, síly představivosti a neustálého boje o růst a realizaci snů.

Více než 4 miliardy dolarů proměněných do 330 tisíc metrů krychlových betonu a 39 tisíc tun oceli pevně uchycených v padesátimetrových základech se tyčí do výšky 828 metrů, co se dá do takové stavby naskládat? 162 pater pokrytých reflexním sklem, hliníkem, ocelovými panely a trubkovitými žebry nabízí jak obytné, tak i kancelářské a komerční prostory. Do 37 pater se například stěhuje první Hotel Armani, dalších 63 pater nabídne bydlení v luxusních bytech, počítá se i s venkovním bazénem v 78. patře nebo nejvýše umístěnou vyhlídkovou plošinou světa v patře s číslem 124. Vrchol budovy poslouží telekomunikacím.
Otcem věže se stal pětašedesátiletý americký architekt Adrian Smith, který již naplňoval vize i třeba Donaldu Trumpovi s jeho chicagským projektem Trump Tower. Architekti, inženýři a technici architektonické firmy Skidmore, Owings and Merrill se potýkali s řadou výzev, kterým zatím nikdy žádný stavitel předtím nečelil. Písčité základy byly stejně náročné, jako síla větru v nejvyšších patrech budovy, která dosahuje až 150 km/h, i další povětrnostní podmínky jako třeba extrémní letní teploty se snažily architektům postavit do cesty. Vrcholem je tedy, že se nejvyšší patra pohybují i v silném větru jen v rozmezí 1,5 metru, na druhou stranu má věž ale výjimečnou flexibilitu, kdy se ve větru může otočit až o 120 stupňů. I vnitřní části byly výzvou, nejvyšší budova tak má pochopitelně nejrychlejší výtahy pohybující se rychlostí až 65 km/h nebo ročně sesbírá z klimatizací objem zkondenzované vody srovnatelné dvaceti olympijským bazénům, takže je využívána na zavlažování.
Mnoho lidí zná potíže s financováním nejen mrakodrapu samotného, ale i dalších Dubajských projektů jako je například The World, které dubajskému vizionáři šejkovi Mohammed bin Rashid Al Maktoum vepsalo do čela několik vrásek navíc, přesto je s pomocí sousedního emirátu i prezidenta dokázal překonat – právě proto byl mrakodrap přejmenován na počest prezidenta Chalífa. Zda budou realizované vize v Dubaji i finančně úspěšné a zajistí Dubaji jistotu v bezropné budoucnosti, ukáže čas, nyní je však čas s úctou vzhlédnout k neuvěřitelnému úspěchu a inspirovat se tímto jedinečným dílem!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here