Jeho sen o kulturistice jsme zveřejnili v minulém článku, avšak kulturistika pro něho nebyla vším. Chtěl být také bohatý. Jako mladý byl totiž doslova okouzlen příběhy o velikosti a moci. Stanovil si tedy nový cíl: „Budu bohatý a co víc, budu i nejlépe placeným filmovým hercem Hollywoodu.“
Po příjezdu do USA neuměl ani anglicky. Rozhodl se tedy brát denně lekce angličtiny, ale to nebylo všechno, začal studovat ekonomii. Z příběhů věděl, že znalost ekonomie a být finančně gramotný je základem pro zbohatnutí.
V době, kdy ještě neměl skoro žádné peníze, se rozhodl šetřit, aby mohl investovat. Jeho volba byla jasná, nemovitosti. Byty a domy pořizoval především v Santa Monice, ale později své portfolio rozšířil investováním i do administrativních budov a nákupních center.
Ve 30 letech dosáhl svého cíle, díky jeho obchodnímu a prozíravému duchu se stal milionářem. Stejně se ale nespokojil se svým úspěchem a prohlásil, že se chce stát nejlépe placeným filmovým hercem v Hollywoodu.
Sklidil jen výsměch a jeho šance byli mizivé, neboť do té doby se žádnému herci z Evropy nepodařilo proslavit v Hollywoodu. Jeho jediná vyhlídka, podle všech, byla maximálně role svalovce, kde nebude muset moc mluvit. „Na to zapomeň, máš báječné tělo, ale šílený přízvuk, to nikdy nedokážeš.“
„Nemají rádi moje jméno, můj akcent ani moje tělo, ale já na to kašlu. Bude ze mě hvězda.“ A. S.
Začal brát hodiny herectví. Avšak, jak mu předpovídalo okolí, dostával jen role svalovců ve filmech jako Barbar Conan či Terminátor, kde sice bral tučné honoráře, ale on chtěl víc, být uznávaným hercem. A dál pracoval na svém cíli.
Průlom nastal v roce 1988 filmem Dvojčata, který v USA a Kanadě vydělal 112 milionů dolarů a v dalších zemích 105 milionů dolarů. Za tento film vyinkasoval kolem 20 milionů dolarů a stal se z něho konečně uznávaný herec. Arnoldovi se tak splnil další jeho sen o bohatství a slávě. Slovy jeho životopisce Marca Hujera „Změnil se ze stroje v člověka. Proto si ho lidi jako herce zamilovali.“
