Andrew Carnegie: Otec filozofie úspěchu

Andrew Carnegie se sice narodil ve Skotsku, ale v jeho 13 letech se rodina kvůli bezútěšné sociální situaci a politickému útlaku rozhodla emigrovat do USA. V roce 1851 Andrew začal pracovat jako poslíček s telegrafními zprávami. Když v té době přišla nějaká důležitá zpráva, těch pár institucí v Pittsburgu, co mělo telegraf, rozeslalo zprávu po mladých chlapcích po celém městě. Musel se nazpaměť naučit ulice stotisícového města, kde sídlí která společnost, jak se jmenuje její ředitel, a když není v práci, kde obvykle bývá k zastižení. Přes večery se učil morseovu abecedu, aby dokázal číst telegrafní zprávy sám. Pilně se připravoval na svoji velkou šanci… Ta přišla jednoho rána: Andrew zametal podlahu jako obvykle, když si všiml, že na jednom telegrafním přístroji přichází zpráva, ale nikde okolo nebyl žádný operátor, který by ji přečetl a tak se Andrew odhodlal k činu.

Sám zprávu přečetl, odpověděl na ni a odnesl klientovi! Bylo to ohromné riziko, stačila jediná chyba a přišel by o práci! Ale Carnegie se řídil svým mottem: „Muž na vzestupu musí udělat něco nad obvyklý rámec jeho povinností, musí upoutat pozornost.“

To se mu podařilo, v roce 1853 mu Thomas Scott, jeho budoucí mentor, nabídl místo telegrafního operátora. Andrew se dostal do styku s lidmi, které ke svému vzestupu potřeboval. Zatímco jeho kolegové utráceli svoji mzdu, Carnegie tvrdě šetřil aby měl dost peněz na investice. Scott mladého Carnegieho zasvětil do managementu, financí a obchodů na burze.

V 28 letech už byl Carnegie finančně svobodný s pasivním příjmem 20krát větším než byla jeho mzda telegrafního operátora. Vlastnil akcie a podíly ve společnostech zabývajících se stavbou železnic, výrobou lůžkových vozů, ropných polích, uhelných dolech a také v malé ocelárně. V 60. letech 19. století se Carnegie s velkým úspěchem živil prodejem amerických podnikových dluhopisů v Evropě. Spojené státy tehdy byly pro evropské investory skvělým místem pro investice přičemž, právě akcie a obligace železničních společností patřily k nejvýnosnějším. Tou dobou měl Carnegie možnost vidět Londýnské ocelárny, které ho zcela uchvátily a předurčily, aby se stal ocelářským magnátem a ne vládcem Wall Street (jako jeho vrstevník J.P.Morgan).

V roce 1875 se rozhodl založit Edgar Thomson Steel Company, kterou pojmenoval po svém bývalém nadřízeném z dob, kdy pracoval jako operátor. Ale doba pro založení nové ocelárny nebyla vůbec vhodná. Tři roky před tím zkolabovala Vídeňská burza a jak se postupně celou Evropou šířil strach, investoři začínali uzavírat především velmi rizikové pozice – americké cenné papíry. Na Wall Street zavládla panika, několik desítek bank zkrachovalo, železniční společnosti nemohly dál bez peněz evropských investorů budovat koleje. A když se nestavěly železnice, nebyla poptávka po oceli. Jen za tři roky spadla průměrná cena tuny oceli o více než 50%!

Carnegie se ale přesto nevzdal, pokud něco uměl lépe než všichni ostatní, bylo to obklopit se těmi správnými lidmi. Našel ty nejlepší manažery a mnohým z nich nabídl víc než byl plat prezidenta spojených států. Tento krok nesl úspěch: Carnegieho ocelárna se mohla pustit do boje o místo na slunci s dosavadními hegemony. Začala tvrdá cenová válka, každý týden snižoval ceny a jeho agenti naopak přinášeli nové objednávky od těch pár železničních společností, co nepřestaly s výstavbou. Pro zkostnatělé ocelářské krále, kteří celá léta potichu tvořili monopol, diktovali si ceny a měli pohádkové zisky, Carnegieho levná, ale kvalitní ocel představovala obrovské nebezpečí. Přesto však nebyli schopni držet krok s tak výkonným managementem jaký měl Carnegie, mezi lety 1872 – 1885 stlačil cenu tuny oceli z 112 na pouhých 28 dolarů! Carnegieho strategie slavila úspěch, slabší nehospodární producenti mezitím buďto zkrachovali nebo je Carnegie koupil. Levná ocel podpořila ekonomický růst a spojené státy se rychle dostaly z krize. V roce 1892 byla nově přejmenovaná Carnegie Steel Company, největší společností světa! Devět let na to ji prodal finančnímu konsorciu vedenému J. P. Morganem a Ch. Schwabem za 480 milionů dolarů (asi 2,2 bilionu v dnešních korunách, jen pro srovnání český státní rozpočet na rok 2007 dělá 0,974 bilionu Kč). V té době také zaměstnal mladého novináře Napoleona Hilla a dal mu za úkol prozkoumat životní příběhy více než deseti tisíc úspěšných můžu a žen celé historie a najít důvod proč se někomu daří dosahovat svých snů a jinému ne. Na této zakázce pracoval přes třicet let a výsledkem byla kniha „Myšlením k bohatství“, kde stručně, ale jasně shrnul, co je zapotřebí k úspěchu. A byl velmi překvapený, že od začátku jeho výzkumu dostával stále stejné odpovědi. To potvrzuje, že principy úspěchu jsou stále stejné!

Nejznámějším charitativním projektem byla Carnegie Hall v New Yorku, ale Carnegie také postavil více než 1 500 knihoven po celém světě. Během svého života tak stihl darovat 350 695 653 dolarů a posledních 30 milionů které mu zbývaly ve chvíli jeho smrti, odkázal poslední vůlí svojí nadaci.

 

Tags: , , , , , , , , ,

O autorovi: Magazín Dreamlife

 

 

Další články v kategorii Podnikání

 

Buď první a přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

 

39 + = 43

 
 

Přihlašte se k newsletteru


poskytuje MailChimp!
 
 
 

Už také na Instagramu!

 
 

Doporučujeme