8 cest, jak zjistit co vás baví

Dělejte to, co vás nejvíc baví a naplňuje a udělejte si z toho své živobytí. Jednoduché, že? Jak pro koho, přece jen někdo namítne. „ Nevím v čem vynikám, co mě baví a jestli je to opravdu mé poslání“. Pro ty z vás, kteří jste ještě neodhalili své unikátní vlohy a tápete, existuje osm způsobů, jak zjistit, k čemu máte talent a pro jakou práci se skutečně hodíte. Tady je seznam s nápovědou.

nice

Za prvé
Co děláte opravdu rádi? Co si budete vždy užívat a mít z toho radost? Kdybyste si to mohli dovolit, dělali byste to i zadarmo. Jste kvůli tomu schopni vysokého nasazení a naplňuje vás to pocitem spokojenosti. Odpovězte si.

Za druhé
Děláte to dobře. Očividně máte v dané oblasti vrozené dispozice. Víte o čem je řeč a rozumíte skoro všemu, co se týká konkrétního problému.

Za třetí
Právě tomuto talentu vděčíte za velkou část svého dosavadního úspěchu a štěstí. Je to něco, co vás bavilo už v dětství a vždy vám přinášelo i odměny a pochvaly od ostatních.

Za čtvrté
Je to činnost, kterou jste se velice snadno naučili a jde vám od ruky. Vlastně jste si ji osvojili tak lehce, že už jste zapomněli, jak se to stalo. Jednoho dne jste zjistili, že už to umíte a jenom se zdokonalujete.

Za páté
Daná oblast upoutává vaši pozornost, fascinuje vásRádi na ni myslíte, čtete o ní, mluvíte o ní, hledáte a dozvídáte se o ní víc. Každým dnem chcete vědět víc. Přitahuje vás skoro tak, jako upíra krev. Tak proč v ní nebýt nejlepší?

Za šesté
Rádi se ve svoji činnosti dál učíte a zdokonalujete se v ní po celý svůj život. V hloubi srdce toužíte v této oblasti opravdu vynikat. Není nic jednoduššího než být nejlepší. Není to ovšem zadarmo.

Za sedmé
Kdykoli se dané aktivitě věnujete, zastaví se pro vás čas. Aktivitu, pro kterou máte výjimečné vlohy, můžete často provozovat velmi dlouho, aniž byste jedli nebo spali, protože vás zcela pohltí.

Za osmé
K ostatním lidem, kteří v této oblasti vynikají, chováte velký obdiv a uznání. Chcete být jako oni a chcete být i s nimi. Proč se s nimi nezkusit spojit a dozvědět se více přímo od nich?

Pokud se výše uvedený popis hodí na jakoukoliv oblast, které se věnujete nebo jste se věnovali v minulosti, zpozorněte. Tyto aktivity vás mohou dovést ke štěstí a touhám vašeho srdce. Takže, už víte, pro co máte unikátní vlohy? A co vás v životě baví?

 

Tags: , , , , ,

O autorovi: Elena Olivarez

 

Elena je mentor na prodej a motivaci.
A autorka online kurzu Špičkový obchodník.

Website: http://www.elenaolivarez.cz

 

Další články v kategorii Osobní rozvoj

 

31 komentářů

  • Lukas

    Opravdu miluji fotbal.. Vim to, ale.. Hral jsem ho od detsvi (cca od 4 let) Byl jsem postaven do brany a byl jsem v tom opravdu.. no jeden z nejlepsich v CR, ale nikdy me chytani tak nebralo. Chtel jsem byt utocnikem, ale nikdy jsem nedostal prilezitost, tak jsem s fotbalem v 16 skoncil. Ted je mi 20 a uz rok hraju utocnika. Naprosto to miluji a zlepsuju se kazdym dnem. Dokonce na treninky chodim s pul hodinovym predstihem. Vim, ze v tom mam i talent, ale nehraju velkou soutez, pouze 2. tridu zatim. Vetsinou kluci v tomto veku uz hraji ve velkych klubech. Mam tedy vydrzet jeste treba rok/dva a verit, ze si me nekdo vsimne a budu se moct fotbalem zivit? Treba tak, jako se to povedlo Kollerovi? Kazdy pul rok je ted pro me kriticky, pokud si mne nikdo nevsimne.. Nebo mam mit fotbal pouze jako konicek a najit si neco jineho, co bych opravdu delal s laskou a mohl se tim zivit?

    Dekuji za odpoved a pardon za diakritiku.

    • Martin Olejník

      Zdravím Lukáši. Pokud je fotbal opravdu to co miluješ a chceš ho dělat, tak s ním určitě nikdy nepřestávej. Každým dnem jsi lepší a lepší určitě by si tě mohl někdo všimnou, poradím ti však trochu jinak. Najdi cestu. hledej příležitost, nečekej až si tě někdo všimne. Ozvi se sám. Ukaž sám světu jak jsi dobrý. Pokud jsi opravdu dobrý jdi a oslov klub sám nebo se obrať na nějakého manažera, který se tímto živí a ten už ti pomůže postoupit ve tvé kariéře dál. Ve fotbalové světě se tolik nevyznám, ale myslím, že by to tak mohlo určitě fungovat co myslíš? A pokud máš ještě něco dalšího, co tě baví a máš rád věnuj se i tomu, život je různorodý a nemusíš se věnovat pouze fotbalu. Redakce DreamLife ti přeje hodně štěstí na tvé další cestě a kdykoliv nám můžeš opět napsat. Děkujeme a přejeme krásný a úspěšný zbytek týdne.

    • Lukáši, nedá mi to – za sebe říkám: odpověď máte ve své první větě… A jinak můžete hodit mincí a ještě než dopadne – nemusíte se ani koukat, co padlo – v hlavě vám probleskne, co chcete, aby padlo… Nepotřebujete odpověď zvenku. Svou odpověď už dávno máte, ale je asi příliš troufalá 😉 … Je to váš život, nebojte se ho žít tak, jak chcete VY!

  • Je to tak jak říká Martin Lukáši. Pokud si fakt věříš, že v tom vynikáš, proč neoslovit přímo klub nebo nějakého manažera? Já teda fotbalu absolutně nerozumím, stejně jako všem ostatním sportům, ale určitě bych se nebál jít přímo za nejvyššíma. Na střední škole, ve mě zrodil sen pracovat v IT, ale ne v malé firmičce, nýbrž u amerických gigantů. Byl jsem si tak jistý svým úspěchem, že jsem si vůbec nepripoustel ze by to melo byt jinak. Hned po stredni jsem si to zamiril do IBM a tam velmi úspěšně pracuji již šestým rokem. Přeji hodně zdaru a štěstí!

    • Martin Olejník

      Krásný příklad toho, jak si jít za svým snem. Honzo přejeme mnoho dalších úspěšných let u IBM či dalšího jiného giganta a Lukášovi odvahu jít si za svým snem.

  • Krásný příklad toho, jak si jít za svým snem. Honzo přejeme mnoho dalších úspěšných let u IBM či dalšího jiného giganta a Lukášovi odvahu jít si za svým snem..

  • Diky za zpravy a rady. No ted uz mam podepsanou hostovacku, tak po podzimni casti to zkusim a uvidime 🙂

  • Souhlasim z Lukášem. Mě je teprve sedmnáct, ale už od mala jsem miloval kreslení a především obor Concept Art (navrhování postav, scén do filmů, her apod.) Je to asi rok, co jsem pořádně začal pracovat na svých snech. Je to paradox, ale díky tomu, že jsem zažil svoje nejhorší období v životě, tak teprve pak jsem si konečně mohl uvědomit, že nebejt toho, tak dnes nejsem tam kde jsem nyní. Zdokonaluju se v tom co miluju každým dnem, a i když nejsem zatím tak známý umělec, tak pomalu ale jistě se mi začínají ozývat lidé z filmového průmyslu. A já si pomalu začínám plnit svůj sen. 🙂 Kdo ví… třeba jednou v budoucnu budu moci říct v kině, že tuhle postavu a vše co má na sobě, jsem vymyslel já. 🙂 Takže bych tím vším chtěl říct, že nezáleží jestli na svoje sny nemáte ať už finance, či vhodné prostředí, stačí jen začít makat…dychtivě a s jistou dávkou pokory si jít zatím co milujete. Plnte si své sny, protože za to stojí. Přeji hezký zbytek dne a velký dík za tyto stránky jejich adminum, nejednou jste mi články zvedli náladu a přidali odhodlání.

    • Martin Olejník

      Kubo je neuvěřitelně posilující číst tvoje slova. Děkujeme ti za podporu a věrnost DreamLife, neskutečně nás vždy tyto reakce potěší a posunou dál. Díky tomu vidíme, že naše práce není zbytečná a přece jenom někomu přinášíme užitek a to je ta největší odměna. Zároveň ti za celou redakci chci popřát mnoho štěstí do tvého vysněného života. Jsi mladý, vše máš před sebou a věř tomu, že pokud si půjdeš za tím za čím chceš, tak toho i dosáhneš, je to tak jak říkáš, nezáleží na okolí a okolnostech záleží jenom na tobě samém. Přejeme nádherný a úspěšný zbytek víkendu. 🙂

  • Klobouk dolů před všemi, kteří v této oblasti mají jasno. Já jsem si ho ještě za 25 let nebyla schopná udělat. A to nad tím každý den neustále přemýšlím. Na Vaše otázky si neumím odpovědět, a když požádám své okolí o názor, tak mi také nejsou schopni říct v čem si myslí,že alespoň trochu vynikám 🙁 Pro někoho je to holt celoživotní cesta.

  • Martin Olejník

    Milá Miruško, věřte, že odpověď v sobě máte, jenom ji nemůžete nebo neumíte porozumět. Stačí jenom malinko lépe naslouchat sobě samému. Mám přítele, který měl podobný problém jako vy. Ve své podstatě uměl všechno, ale nic, se vším si dokázal poradit, ale na nic nebyl odborník ani specialista. Takový „univerzální“ člověk. Též stále hledal odpověď na to, co ho ve skutečnosti baví a vyzkoušel mnoho věcí. Jednou jsem se s ním náhodně potkal a on zářil úsměvem, tudíž jsem se ho zeptal, proč je tak veselý? Ten den toho měl strašně moc na vyřizování běhal po úřadech, schůzkách atd.. Jednoduše mi odpověděl, „Mám co dělat a vyřizovat, cítím se fajn.“ Ten den jsme přišli na to co ho opravdu v životě baví. Rád má co dělat, je rád pod tlakem a „stresem“, čím víc toho musí vyřídit a udělat tím víc je šťastnější. Později začal podnikat a tak si sám mohl říci kolik toho chce za den udělat. Tak objevil, co ho v životě baví. Co jsem tím vším chtěl říct? To co děláte ráda a baví vás to, nemusí být jen konkrétní činnost, jako kreslení, tanec, sport, cizí jazyk vedení lidí, ale obyčejná pocit/touha, být pod tlakem, být nadřízený, jezdit autem, dostávat povely a rozkazy, zdravě se stravovat apod. je toho spousta. Každý je samostatná osobnost a každému vyhovuje něco jiného, proto věřím, že pokud se lépe podíváte a zamyslíte nad tím, kdy se cítíte dobře, určitě přijdete na to co vás baví. Děkuji vám mnohokrát za vaši reakci a přeji mnoho zdaru při hledání sebe sama. 🙂

  • Pročítám si tady komentáře a musím vám napsat také můj názor. Názor člověka, kterému je 58 let a který se prakticky 35 let zabývá opravami automatických praček s ktrátkou mezipauzou, kdy jsem prováděl opravy, tehdy velkých sálových počítačů. Dnes to bude již pomalu 25 let co soukromě podnikám v oblasti oprav a prodeje elektrospotřebičů. Práce by mě i bavila, ale jak vás může bavit něco, co vás naprosto neuživí. Dnes se výrobky neopravují a rovnou se za 4-5 let vyhodí a na internetu se koupí nový výrobek. Nadnárodní společnosti nakupují za ceny o kterých se menším prodejcům může jenom zdát. Jak může malý soukromník bojovat s těmito kolosy, když zákazníka dnes nezajímá nabízená služba, ale hlavně nejnižšší cena, na kterou my nedosáhneme? Já jsem vysokoškolák a zřejmě něco dělám špatně. Kamarádi si ze mě utahují a říkají“ Ty nepodnikáš, ty pracuješ“. Mám stálé zákazníky, lidi mě mají, myslím, rádi, ale co je to všechno platné, když mě to neuživí. Jak vás taková práce může bavit? Samozřejmě mám řadu koníčků. Chodím malovat, hraji pinčes, chodím na bowling a to mi pomáhá se odreagovat.
    Baví vymýšlet nové věci, zajímám se o vesmír a existence mimozemských civilizací. To všechno je moc hezké, ale nedokážu v tom najít smysl mého života, bohužel umocněný i tím, že jsem sám, že nemám rodinu.
    Byl bych ochoten začít dělat i něco úplně jiného, ale co?
    Mám někdy stejný pocit, jako pisatel. Co vlastně umím, co je mým osudem, co mě vlastně baví?
    Ono se to tady hezky radí. Vypisujou se body, jak na to jít. Dá se říct, že stejně bych asi uvažoval i postupoval i já, ale co když v tom stále nevidím to moje místo, tu moji činnost, co pak?? Co já se naseděl před počítačem a hledal a přemýšlel, co by mě bavilo a když mě něco i napadne, hned to zavrhnu s tím že, copak se tím svým kreslením, nebo hraním pinpongu mohu živit, to je přeci BLBOST. To bych musel být profík, aby to bylo možné. A jsem tam, kde jsem začal. Toho člověka (a ten má velkou výhodu že je mladý) toho naprosto chápu!! A takových lidí jako je on, nebo já, jsou mraky. Je ale pravdou, alespoň mě se zdá, že se mi snáze posuzuje situace toho druhého a myslím, že bych mu mnohdy i uměl poradit. Dokázal bych asi lépe řešit problémy druhých, než ty svoje. A třeba by dokázal zas někdo poradit mně a o to bych opravdu moc stál!
    Tak mě teď v této souvislosti napadlo (na zamyšlení pro schopné lidi), co kdyby se udělal takový nějaký speciální web (o kterém často přemýšlím), kde by se sdružovali podnikatelé, ale i začínající podnikatelé se svými podnikatelskými nápady, ale také lidé, kteří mají zase technické zázemí (stroje a výrobní prostředky) a nějakým způsobem dokázali spolu spolupracovat a řešit problémy.

    Prostě, někdo má halu a neví co tam provozovat, jiný má třeba stroje a neví co na nich vyrábět. Další zas má prostředky a neví kam je investovat. No a někdo má skvělej nápad a prostě nemá to ostatní. Já bych nechtěl, aby to byl web, kterých jsou tu mraky (takové ty poradní, že vás vyslechnou, něco poradí a vy jste stejně v koncích protože vždy něco nemáte..prostory, peníze, stroje, nápad..atd.) Já bych chtěl, aby to byl tzv. realizační web, se svým technickým zázemím a odborníky, kteří nápad nejen posudí, ale samozřejmě ho pomohou (s různou participací na projektu) dotáhnout také do konce. Aby to byla prostě skupina nadšenců, kteří chtějí něco užitečného dělat a tvořit. Taková prototypová velkovýroba. To by mě opravdu bavilo! Pracovat v kolektivu lidí, vzájemně si každý svými možnostmi a hlavně zkušenostmi pomáhat a realizovat jeden podnikatelský nápad za druhým, až do konce, do finále. Jestl by se našel někdo s podobným smýšlením, tak do toho jdem. Čím víc lidí, tím víc řemesel a zkušeností, tím větší šance na úspěch!
    Okolí mí říká, ze jsem idealista, že by to nemohlo fungovat. Já si ale myslím, když by to dělala parta slušných lidí, nehledající okamžíté zizky, které by naplňoval pocit zajímavé, ale hlavně užitečné práce, tak by to šlo. Vím jak na to. Neumím takový web postavit a zpřístupnit ho mnoha potřebným lidem. Může se to zdát divné, ale opravdu bych měl dobrý poicit a radost z toho, když bych mohl, třeba jen radou, někomu pomoci. Já se spíš počítám mezi lidi, kteří mají nápady, ale neví, jak je dotáhnout do zdárného konce.

    Našel by se někdo s podobnými názory? Poradí mi někdo, jak na to?

    Moc se omlouvám za dlouhé a pro mnohé i otravné psaní, ale třeba to někomu pomůže i v tom, že podobě se cítí spousta lidí a neví jak z toho ven. Společně třeba najdeme řešení.

    Všechny moc zdravím a neztrácejme hlavu (ale popostrčte nás někdo), Pepa

    • Martin Olejník

      Milý Josefe,
      opravdu vyčerpávající dlouhý komentář Josefe avšak upřímný a hledajíc odpovědí. S dovolením to vezmu vše od začátku a trochu se rozepíšu.
      Proč si myslíte, že byste neobstál jako malíř nebo hráč pin-pongu, profesionálem se můžete stát relativně za krátkou dobu. Nebo to pojďte vzít z té druhé stránky baví vás to? Tak udělejte kroužek/kurz do kterého budou chodit nadšenci, začátečníci i pokročilý, které ping-pong či kreslení baví, na činnosti nezáleží. Můj přítel na své oblibě házení s yoyem postavil krásný příklad toho co vám zde popisuji. Vede kroužky začátečníků, provozuje e-shop yoyomania, organizuje i tábory a kempy pro nadšence s yoyem, nic není blbost a nic není nemožné. Stejně tak, vaše opravy elektroniky. V prvním případě se bych se zkusil poradit s někým ohledně marketingu, propagace a podobných věcí. Jako další možnost je nabízíte něco co ostatní ani nikdo jiný nenabízí? Nějaký bonus, nebudu to teď rozebírat podrobně, bylo by to na delší diskuzi. Nebo zkusit nějaký e-shop s elektronickým zbožím? Ač je možná konkurence v tomto odvětví vysoká každý šikovný a nápaditý člověk se určitě dokáže prosadit. Hlavní myšlenkou je nabídněte lidem něco víc než ostatní, ač třeba budete mít vyšší ceny než konkurence jistě najdete své potřebné zákazníky.
      Zkuste všechny věci a možnosti vidět v širším rámci v širším rozhledu.
      Co se týká další myšlenky s webem pro stmelení podnikatelů, začátečníků, nadšenců a rádců stačí jen začít, najít někoho kdo se orientuje na internetu a pomůže nebude těžké. Například na stránkách webtrh.cz jistě najdete mnoho schopných lidí. Mohl bych takto chrlit nápady do nekonečna a radit, nicméně by to bylo mnohem lepší při osobním setkání.
      Vážím si vaší reakce a vašeho komentáře, chci vám popřát mnoho štěstí a úspěchu na cestě za svým cílem. Za celou redakci děkuji a přeji nádherný, úspěšný a energický start do nového týdne. Za redakci Dreamlife.cz
      Martin Olejník

  • Vážený pane Olejníku,

    velice si vážím Vašeho komentáře a podnětných rad. Když mám být upřímný, ani jsem nečekal, že budete na tak dlouhý a trochu pomatený komentář reagovat. Chtěl jsem hlavně , tak nějak nepřímo, i já podpořit pana Lukáše, i když na jeho otázku, bohužel neznám odpověď. Možná můj příspěvek nezněl ani moc optimisticky, ale otázky CO DĚLAT nebo CO MĚ BAVÍ si klade mnoho lidí a není lehké na ně odpovědět.
    Já cítím, že bych měl asi také něco změnit, chuť bych měl, ale nemám k tomu asi dost odvahy. Bojím se jestli už není pozdě. Bojím se, že nemám dost síly se za své myšlenky rvát jako zamlada. Chybí mi podpora okolí, ochota vyslechnout mě. Postrádám u možných spolupracovníků pozitivní oponenturu a nadšení pro danou věc, chuť dělat něco užitečného.
    Necítím se rozhodně starý, ale zřejmě se u mě dostavuje, poslední dobou často zmiňovaný, tzv. syndrom vyhoření.
    K zájmovým aktivitám ještě uvádím, že jak pinpong, tak kreslení mě velice baví. Obojí aktivně provozuji (jednou týdně chodím kreslit a tak jednou za 14 dnů hraji pinpong a bowling). Obojí dělám, z mého pohledu, slušně a rozhodně mám ambice se zlepšovat. Zdaleka to ale není výtečné, abych se tím mohl živit.

    Pane Olejníku, myslím si, že děláte záslužnou práci, že dáváte pisatelům naději. Že jim dodáváte přinejmenším chuť něco změnit, chuť začít něco dělat.
    Upřímně nevím, jestli mě Vaše dobře míněné rady někam posunou, ale rozhodně o tom budu přemýšlet!
    Děkuji za Váš zájem, budu vaše rady a příspěvky tady sledovat a přeji Vám, abyste navedl na správnou cestu hodně bloudících duší!!!

    S pozdravem Pepa

    • Martin Olejník

      Milý Josefe,
      máte co říct a víte na co se chcete ptát, proto žádný komentář není dlouhý ani pomatený. Jsem rád, že si vážíte mé práce a reakce na vás, vždy mě neskutečně potěší pokud mé rady mohou někomu pomoct nebo ho posunout dál.
      K vašim pocitům vám mohu říct pár slov. NIKDY opravdu NIKDY není pozdě. Je spousta lidí, kteří svoje podnikání i svůj život začali žít až v pokročilém věku a někteří i po šedesátce. Věk je opravdu jen číslo jste mladý a zdraví na kolik si vy sám myslíte a cítíte. Pokud máte opravdu chuť žádné obavy ani nic jiného vás brzdit nebude jelikož vás bude vaše chuť něco změnit, něco udělat posouvat pořád dále. Posilněte tvoji chuť a vrhněte se do toho, do čeho opravdu chcete.
      Všechno záleží jen a jen na vás. Do začátku vám poradím, nekoukejte na věci tak černě. Ve vašich slovech je spousta pesimismu, usmějte se a buďte pozitivní. S úsměvem vám půjde vše mnohem lépe.
      Příjemný a krásný víkend vám přeji za redakci DreamLife.cz

  • Vážený pane Olejníku,

    děkuji Vám za milá a podnětná slova. Budu o tom všem přemýšlet a pokusím se myslet více pozitivně. Ještě jednou děkuji za čas i povzbuzující slova a přeji Vám, ale i celé redakci, hodně úspěchů!!

  • Ondra Svoboda

    Dobrý den.
    Za prvé?
    Úplně ze všeho nejraději se toulám přírodou.

    Za druhé
    Práci se sekerou rozumim jako málokdo.

    Za třetí
    Přežitím v přírodě jsem opravdu vynikal.

    Za čtvrté
    jj táboření mám v krvi

    Za páté
    netoužím být nejlepší

    Za šesté
    jj stálo mnoho dřiny a odříkání

    Za sedmé
    jj toulání divočinou je super

    Za osmé
    je to tak

    Jsem nepříjemně zadlužený. Musím, prostě musím živit rodinu. Už mě ani nebaví žít, je to furt dokola. Práce, placení, práce, starosti, práce.

    Už ani nevím co chci.

    • Martin Olejník

      Vážený Ondro,
      upřímně mě velice mrzí tato vaše situace.
      Je mnoho možností, jak z tohoto kola ven. Neznám zcela konkrétně vaši situaci ale rád bych vám položil pár otázek na kterými bych se zkusil zamyslet a učinit některé kroky k tomu, aby vaše situace mohla být o něco lepší. Souvisí vaše práce s vaším koníček? Myslíte si, že váš koníček je opravdu tím co vás naplňuje? Pokud ano, proč nezkusit podnikání v tomto oboru, napadá mě vést tábor přežití pro děti nebo dospělé. Po toulkách přírodou lze fotit fantastické fotky nebo točit videa s přežitím v divočině, proč nebýt nejlepší, není o to vychloubání, ale o tom ukázat ostatním a sami sobě, kdo jsme, je to naše osobní „reklama“? Se sekerou lze vyrobit i spousta produktů, které lze prodat. Je nekonečně mnoho možností, co lze dělat a přitom si i vydělat peníze a ruku v ruce s nimi jde i finanční gramotnost a osobní rozvoj. A mohl bych zde pokračovat téměř do nekonečna. Děkuji za vaši reakci a doufám, že jsem vám aspoň malinko prozatím pomohl. S pozdravem za redakci DreamLife Martin Olejník

  • Slávka

    Nebaví mě nic 🙁 Za půl roku mi končí mateřská, nechce se mi vracet do práce. Už asi 2 roky si přivydělávám z domova pro stávajícího zaměstnavatele, celkem hezký přivýdělek to je, ale nebaví mě to, práci neustále odkládám a vyloženě nesnáším. Mám už na sebe vztek. Dříve mě trochu bavilo fotografovat, v dětství a dospívání kreslení. Ale nikdy jsem nic z toho neuměla ani se o to nějak víc nezajímala. Také se teď trochu zajímám o zdravé stravování (hlavně v souvislosti s dětmi), barevnou typologii (vizážistika). Ale všechno je to povrchní, nic do hloubky, u ničeho nevydržím. Také pomáhám přátelům s prodejem jejich vlastních produktů (tzv. prodej ze dvora). Zdarma samozřejmě. Začala jsem si k tomu dělat evidenci a různé statistiky prodeje v excelu, čímž se s ním trochu učím pracovat. To mě v tuto chvíli dost baví, ale neuživí. Snažím se už asi půl roku na něco přijít, co by mě bavilo a zároveň mohlo i uživit. Mým cílem je do půl roku najít činnost, ve které bych začala podnikat s nulovými (=minimálními) počátečními náklady, vrátit se zpět do práce a při práci podnikat tak dlouho, dokud mě podnikání neuživí. Myslíte, že jsem blázen? Myslím si o sobě, že jsem pracovitá, alespoň v zaměstnání jsem vždy byla. Nyní na mateřské jsem ale hrozně zlenivěla. I když to může být dáno i tím, že mě někdy dost vyčerpávají děti. Já nevím. Každopádně když se někomu svěřím se svými plány, tak si obrazně řečeno zaťuká na čelo nebo se škodolibě usměje a začne výčet důvodů, proč to nejde. Potřebovala bych proto radu nějakého optimistu, abych to viděla z jiného úhlu.

  • Pavla

    Krásné čtení.Držím všem palce.

    Slávko, jen jsem se chtěla podělit o jednu maličkost. Při práci jsem si přivydělávala tím, co mě baví a stále doufala v tom, že se to rozjede tak dobře, že s prací praštím, dík tomu, že jsem však měla práci na plný úvazek, nemohla jsem se mému koníčku věnovat naplno a tím pádem se nemohla stále dočkat té doby, kdy mě uživí a já budu moci seknout s prací.Pokud přijdete na to, co by Vás mohlo bavit a zároveň přinášet nějaký příjem, nezavírejte si cestu jen proto, že nastoupíte i do práce. Nebudete mít třeba tolik času na obojí.Došlo mi to, a proto jsem z práce odešla a začala naplno makat na mém koníčku. Až ve chvíli kdy jsem neseděla na dvou židlích se stalo to, že mi v mém koníčku začínaly přibývat zakázky a můžu se jim naplno věnovat a přibírat si další.

  • Adéla

    Dobrý den,

    přemýšlím nad celým článkem a zároveň tedy sama nad sebou.

    Ať přemýšlím, jak chci, nedokážu přijít na jedinou činnost, ve které bych vynikala, která by měla naplnit mé touhy v životě, a kterou bych měla rozvíjet k dokonalosti…

    Miluji cestování a toulání všeho druhu, ale k tomu potřebuji peníze, abych se někam dostala, tudíž stálé zaměstnání. Dál hrozně ráda čtu a píšu, jenže ne zas natolik skvěle, abych dokázala napsat například román, poutavý příběh, humoristickou povídku, atd.
    Další mou zábavou je sex. Otevřeně přiznávám, že tuhle činnost zbožňuji, ale jak tuto zálibu využít pro vlastní realizaci či podnikání? Nenapadá mě jediná věc, která by nebyla v rozporu s mými zásadami a morálkou….
    Také velice ráda hraji na klavír a u toho si zpívám. To je pro mě báječná relaxace. Háček je v tom, že musím být absolutně sama. Představa, že mě někdo slyší, je pro mě děsivá.
    A před asi dvěma lety jsem objevila úžasný oddychový koníček, a to pěstování bylinek, zahradničení a s tím související rozvoj stravy bez chemie.

    Pracuji v automobilovém průmyslu na oddělení kvality. Práce není špatná a rozhodně nemůžu říct, že by mě nebavila. Ale necítím vnitřní naplnění, že tohle je ta správná cesta. V této branži, kde je více mužů než žen, jsem se naučila ostrým loktům a přiznám se, že mě baví každou chvíli se bičovat k nějakým projektům a řídit lidi. Ale stále mám nad sebou šéfa, bez kterého (si myslím) bych natolik dobře nefungovala.

    Pokud v tomto výčtu myšlenek mého uvažování objevíte alespoň náznak nějaké cesty, budu vděčná za ukazatel možné cesty 🙂

    Děkuji!

    Adéla

  • alexin alexin

    Tak co, Honzo, jak jsi dopadl?

  • Michal

    V týchto otázkach mi vyšla pri každej tá istá odpoveď – trénerstvo, makanie, cvičenie, pomáhať ľudom k lepšej kvalite života, viesť ľudí ukázať im novú lepšiu cestu, to je to čo ma fascinuje, cvičím od 10 rokov, no stále neviem či je to práca pre mňa keďže na Slovensku čo sa tíka kondičných trénerov je ich tu spústa a funguje tu rodinkárstvo. Baví ma viac vecí napr. aj animátorstvo a podobne.

    • Martin Olejník

      Michale nebude pro vás nic lepšího, než začít trénovat a být trenér. 🙂 Možností jak začít je spousta a já za celý magazín DreamLife vám přeji mnoho úspěchů do života. S pozdravem Martin Olejník

  • Dobry den Martine,
    miluju malovani a kreslení. Vždycky zažívám krásný pocit kdyz se mi zo co maluju tolik líbí. Cas mi pri tom utika rychle ani na nrj nemyslim. Zazila jsem i to ze jsem jednou malovala celou noc a zapomela jit spat dokud obraz nebyl hotovy. Studuji posledni rocnik architektury a pracuju jiz jako student-architekt. Uz mam j svoji zakazku a kamaradce jsem navrhla maly domek, i kdyz se zatim nerealizoval… v kresleni i jedna ucitelka rekla ze zatim nekoho tak talentovaneho nevidela a rekl mi to i jiny ucitel … ale mam problem … chtela bych malovat cely zivot ale nevim jak bych se tim uzivila … snad najit nekoho kdo by me podporoval …protoze jsem mela prakticky jen dva kurzy malovani … kdyz nepocitam ty ve skole musim se toho este hodne naucit…napadlo me studovat AVU ale to by me dalsich 7 let musel nekdo financne podporovat …

  • Ondra

    Zdravím, vůbec nevím co mě baví, nebo to co by mě bavilo, dělat nemohu kvůli zdraví, voják, hokejista fotbalista, policista atd prostě takovéhle věci, v dětství sem to měl zakázané kvuli ledvinám. Prostě už by mě nikam nevzali, nebo nevim jak na to. Jinak by mě aj bavila historie, ale prostě nemůžu si pomoct, na VŠ se hlásej lidi, který studujou historii nebo děják x let a já ho měl naposledy v prváku. Takže nejsem dobře připraven a prostě nevím, jak dál. Vybral sem si špatnou střední a tak nějak se to se mnou táhne, že netuším, asi skončím někde ve fabrice :// Kdyby mohl někdo poradit, pomoct, navést, byl bych fakt vděčnej 🙂

    • Martin Olejník

      Zdravím Ondro, copywriting, dabing, ilustrace, psaní povídek, přepisy textů,kontrola textů tě nebaví? Jako admin jako jediný vidím tvůj mail a náhodou jsem tě zkusil najít a vyskočilo mi toto. Studuješ na grafické škole ta tě také nebaví? Podle mého Máš ten nejlepší možný start jaký v dnešní době jde a já pokud bych mohl začít takto od střední zajímal bych se především o IT a design grafiku, ty místo IT máš copywriting a psaní textů, což je v dnenší době též hodně potřebná funkce. Pokud tě to baví věnoval bych se tomu nebo vyber jednu ze zmíněných činností, která tě baví ze všeho nejvíc a soustřeď se na ní. Pokud nic z toho, co říkám nedává smysl můžeme se zaměřit na to, co popisuješ jako první, voják, fotbalista atd. Zjevně máš zájem o sport a co takle „rekreačně“ fitness, crossfit apod., nebavilo by tě to? I v tomto odvětví je dnes velký potenciál. 🙂 Kdyby tě zajímalo cokoliv dalšího neváhej mi napsat na můj mail martinolejnik@seznam.cz nebo sem do komentářů. 🙂

  • Zdenka Eurona

    Před rokem jsem ještě netušila, jak na tyto otázky odpovědět. Je velice osvobozující najít, co vás naplnuje. U mě se tímto naplněním stal multilevelmarketing u české firmy. Miluju motivovat lidi, miluju naše výrobky a miluju pomáhat mému týmu stoupat výš… Přeji všem, at najdete to své štěstí 😉

  • Ten pocit když se člověk sekne u jedničky (Za prvé), a když se podívá níž, tak zjistí že bez jedničky (Za prvé) nemůže pokračovat xD

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

 

 
 

Přihlašte se k newsletteru


poskytuje MailChimp!
 
 
 

 
 

Už také na Instagramu!

 
 

Doporučujeme