Lidé se modlí z mnoha důvodů a v různých situacích. Nejčastěji vzhlíží vzhůru, když potřebují pomoc, když se zdá, že snaha/aktivita ke splnění přání či zlepšení situace nestačí. Existuje spousta náboženství, kde je modlení považováno za nezbytnou součást – dokonce i základ, avšak zapomíná se, že modlitba skýtá přínos pro všechny bez ohledu na vyznání. Stejně tak meditace, která je chápána spíše jako pohled dovnitř. Funkcí si jsou ale velmi blízké.
Čistá esence modliteb i meditace se skládá z otevření se, posílení vlastní vůle a povzbuzení duše. Co tedy „modlení“ (k Bohu, hvězdám, Slunci, svému podvědomí…čemukoli) přináší, proč bychom měli začít?
-
Zklidnění mysli
Najděme si kousek místa a času, který bude patřit jen nám, našim myšlenkám. Odměnou bude kultivace mysli, nahlédnutí do svého nitra, okolí i třeba vesmíru… (nebo aspoň šlofíček :))
-
Pokora, vděk
Zkusme jednou za čas sesumírovat, zač jsme vděční, poděkovat. Můžeme, avšak nemusíme mít u toho sepnuté ruce, klečet, sedět, klanět se nebo balancovat na vrcholcích Himalájí. Stačí si jen najít chvilku a v mysli nebo nahlas říci: „Děkuji za…“
Děkuji: Pokora a radost v jednom slovíčku, které nesmí vymizet!
„Pro mě je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi,
je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti.“
Terezie z Lisieux
-
Zpověď
Známá hláška říká: „Copak vím, co si myslím, dokud neslyším, co říkám?“ A vskutku má něco (více než vtip) do sebe. Mnohdy opomíjíme své pocity, zkušenosti, zkreslujeme realitu, vzpomínky, ale když se přimějeme vyzpovídat (jako bychom psali deník, knihu, byli u terapeuta, kněze, na kávě s nejlepšími přáteli…) utřídíme si myšlenky, připomeneme si, co se vlastně stalo. Nahlédneme na vlastní život z perspektivy už jen tím, že sami sebe uslyšíme. Hlouběji přemýšlíme, vzpomínáme. Můžeme tak objevit a projevit (sami sobě – což lze považovat za první krok v seberozvoji) lítost, hrdost, jádro smutku, radosti, touhy…
Sebereflexe z etického úhlu pohledu
Představte si váš život jako film
-
Překonání samoty
Z pohledu teologie nejsme nikdy sami. Ať už věříme, nebo nevěříme v Bohy, anděly, duše, energie atd. myšlenkami věnovanými určité osobě navazujeme „spojení“, což též predikuje například zákon přitažlivosti. Ale i když to pojmeme čistě racionálně, zjistíme, že povídáme-li si, osamělost mizí (nejen tím, že si krátíme čas). Při pohledu vzhůru vidíme Slunce, ptáky, hvězdy… Při pohledu do sebe zase vnímáme svůj tep, dech… Cítíme, že jsme obklopeni zázraky a jsme jejich součástí. Stáváme se sami sobě dobrým společníkem, přítelem. Navíc podporujeme souznění se světem svou vyrovnanou duší (úsilím na sobě pracovat, vyvíjet se, zlepšovat).
„Pohled vzhůru je modlitbou.“
Ladislav Rusek
-
Přání
Než vyslovíme svá přání, musíme vědět, co si přejeme. Už samotné zjištění a formulace toho: „Co vlastně chci?“ je směrodatné. Modlením udržujeme jednak naději, že k tomu někdo/něco pomůže, ale především pohon (možná placebo) který nás (i samotné) k onomu cíli dovede. Jestliže si vytyčíme cíl, začnou se nám v mysli promítat cesty, které nás k němu dovedou. Při přání „námi neovlivnitelném“ objevíme přinejmenším opět pokoru pomocí slova „prosím“. Naše přání jsou odrazem naší duše a věřme, nic nás neposune tolik, jako přát i nepříteli, ať je v pořádku, ať se stane dobrým člověkem… I když nemůžeme nic, můžeme vysílat tuto dobrou energii a díky ní překonat mnohá temná období, kdy máme pocit, že něco musíme udělat (zachránit, spasit, změnit, vrátit se do minulosti, přepsat zdrojový kód), ale zároveň nemůžeme, jelikož jde o cizí život, o cizí rozhodnutí, o cizí „chyby“ (byť na náš účet).
„Nikdy Ti není dáno přání, aniž by Ti současně nebyla dána síla jej splnit.“
Richard Bach
Aby meditace/modlení bylo užitečné, vyžaduje naši spoluúčast, aktivitu. Pokud nic nezměníme, nic neděláme, pouhé přání/zpověď nestačí. Chceme-li například větší svaly, cvičme, jezme zdravě a k tomu mysl podporujeme modlitbou či meditací. Nezapomínejme: vládu nad našimi životy máme především MY sami.
Pouze přát si nestačí je třeba jít i do akce!
„Zázrak je nejmilovanější dítě víry.“
Johann Wolfgang von Goethe
Čtěte také: 5 důvodů, proč zkusit meditovat aneb pár rad k lepším zítřkům!
